Uplynul rok od chvíle, kdy veterináři potvrdili výskyt afrického moru. Nákazu se podařilo udržet v malé oblasti a dnes už se nejspíš nešíří. Česko je podle veterinářů jedinou zemí, ve které se africký mor prasat podařilo izolovat. V Polsku se nákaza rozšířila na pětinu území.
Přesně před rokem se vůbec poprvé v Česku potvrdil africký mor prasat. Byl příčinou smrti divočáka na Zlínsku. Nemoc je vysoce nakažlivá, úmrtnost prasat dosahuje téměř sta procent a neexistuje na ni účinná vakcína.
V Evropě poprvé postihla Portugalsko a Španělsko. Zbavit se afrického moru prasat trvalo těmto zemím více než třicet let. Po oznámení nálezu na území Česka se tak spustila série opatření, která měla zabránit hlavně rozšíření nemoci do domácích chovů. „Je vidět, že naše veterinární správa pracuje efektivně, protože se jí zdroj nákazy podařilo rychle odhalit. Zatím tedy máme důvod k ostražitosti, nikoliv ale k přehnaným obavám,“ řekl k prvnímu objevenému případu tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka.
Okolo prvního uhynulého divočáka stanovili veterináři zamořenou oblast. Myslivci se vydali do terénu a začali hledat další divoká prasata, která nemoci podlehla. Zároveň začal platit zákaz lovu a krmení černé zvěře. Zákaz odlovu naopak vystřídal organizovaný odstřel divočáků, veterináři se tak snažili zabránit šíření moru. Zapojily se do něj i policejní jednotky s odstřelovači, ti v noci lovili prasata z posedů s pomocí nočního vidění a termovize. Do oblasti s odlovem byl vyhlášen zákaz vstupu.
Chovatelé museli svá domácí prasata ustájit a zabránit jakémukoliv kontaktu s prasaty divokými. Vchody do budov museli dezinfikovat, jakékoliv příznaky nemoci okamžitě hlásit. Tomu, kdo by pravidla porušil, hrozila pokuta 50 tisíc korun.
Při zavlečení afrického moru prasat do země hrál svou roli lidský faktor. Došlo k němu patrně přenosem kontaminovaných potravin nebo živočišných výrobků, nejpravděpodobněji řidiči kamionů nebo zahraničními pracovníky z východu Evropy.
Nemoc za rok skolila 230 divočáků, veterináři zůstávají ve střehu
Za uplynulý rok myslivci zintenzivněli odlov divočáků. V zamořené oblasti jich společně s policisty ulovili téměř 3200 kusů, černá zvěř následně skončila v kafilériích. V oblasti s intenzivním odlovem šlo o 17 tisíc prasat.
Africký mor prasat se nedostal do žádného chovu prasat domácích, což je podle veterinářů z mezinárodního hlediska ojedinělý úspěch. Poslední pozitivní nálezy navíc pocházejí z poloviny dubna a jednalo se o kusy uhynulé o několik měsíců předtím, a proto se zdá, že se zatím podařilo šíření nákazy zastavit.
Zásadní roli v mapování moru má laboratoř v Jihlavě, kde během uplynulého roku zaměstnanci laboratoře provedli asi 12 300 vyšetření zaměřených na nákazu. Tato vyšetření budou probíhat ještě nejméně dva roky.
Zabránit šíření nákazy směrem na západ by podle veterinářů pomohlo oplocení dálnicí D1 a D2. Pokud by se nákaza šířila z východních států přirozeně, tedy prostřednictvím divokých prasat, bude tato zábrana účinná.
Naopak vyplácení nálezného a zástřelného se podle Semeráda dále rozšiřovat nebude. Celkem už veterináře stála 114 milionů korun a rozšíření zástřelného na území celé republiky by se mohlo vyšplhat až na miliardu korun.
