Inspekce životního prostředí spustila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zahájila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě, kterou loni postihla ekologická havárie. Inspekce tak učinila po červnové žádosti spolků, aby postupovala podle zákona o předcházení ekologické újmě, uvedla nezisková organizace Arnika v tiskové zprávě. Informaci o zahájení řízení potvrdila i ČIŽP.

Cílem řízení podle Arniky je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově řeky, zaplacené ze státního rozpočtu, nebo zahájila řízení se všemi potenciálními pachateli. Později by náklady nesl odhalený a usvědčený viník. Ačkoliv je zákon o ekologické újmě platný od roku 2008, byl tento krok učiněn poprvé, upozornila Arnika.

„Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má,“ uvedl Kamil Repeš z Arniky. Právě Arnika společně s Českým rybářským svazem a spolkem Vsetínské fórum 17. června žádost podala. 

„Stěžejní skutečností, že bylo zahájeno řízení, bylo přijetí žádosti o uložení nápravných opatření dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Přijetím této žádosti od osob, které jsou oprávněné tuto žádost podat, bylo řízení automaticky ze zákona zahájeno,“ napsal ČTK později mluvčí inspekce Jiří Ovečka. „Inspekce v rámci řízení mimo jiné zahájila přípravu odborných podkladů k posouzení, zda se jednalo o ekologickou újmu dle předmětného zákona,“ dodal mluvčí.

Spolky: Řízení mělo začít dřív

Spolky už dříve inspekci vytkly, že řízení nezačalo už krátce po havárii. Na to, že se zákon o předcházení ekologické újmě v případu Bečvy neaplikoval, v květnu upozornilo také stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Podle komise přitom měla inspekce v rámci zmíněného zákona jednat. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka tehdy ČTK sdělil, že se v případě Bečvy inspekce aplikací tohoto zákona zabývala, ale došla k právnímu závěru, že jeho využití není možné.

„Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy,“ sdělili zástupci Arniky.

„Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě,“ uvedl Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.

Firma podá proti trestnímu stíhání stížnost

Kvůli loňské otravě řeky Bečvy zahájila policie v červnu trestní stíhání. Vyšetřovatel obvinil jednoho člověka a jednu firmu, z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.

Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na čtyřiceti kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes čtyřicet tun ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Zlínský kraj

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
1. 4. 2026

Vítězkou ankety Zlatý Ámos se stala Adéla Langerová ze Zlína

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Majitelé psů si letos místy výrazně připlatí

Řada obcí letos zdražila poplatky za psy. Třeba v Novém Kníně zaplatí majitelé nově ročně až tisíc korun místo původní stovky. Oslovené radnice zdražování zdůvodňují rostoucími náklady na úklid i odchyt toulavých zvířat. Majitelé psů s úhradou podle úřadů často otálejí a část poplatků zůstává nevybraná i z minulých let. Termín splatnosti má většina obcí nastavený na konec března.
25. 3. 2026
Načítání...