Stále méně peněz dostávají od krajů malé obce. Například dotace na obnovu venkova ve většině regionů Česka v posledních letech jenom klesaly. Třeba Královéhradecký kraj v rámci Programu na obnovu venkova rozděloval ještě před 5 lety téměř 40 milionů – letos už jen 25. Naopak na Pardubicku si tento program pochvalují. O dotace v Pardubickém kraji žádá na 400 obcí. Kraj mezi ně letos rozdělil 37 milionů, příští rok to bude asi o 5 milionů víc.
Královéhradecký kraj – Božanov na Broumovsku
V obci Božanov, která leží na samém konci republiky, na polských hranicích pod hřebenem Broumovských stěn, si za peníze z dotací pořídili nové zastávky, hřiště nebo třeba obecní hospodu. Teď se ale příslovečná ruka páně sevřela v pěst. A jak říká starosta obce Karel Rejchrt (bezpp.), jsou dneska možnosti obce velice omezené: „Evropské peníze v podstatě skončily, ještě něco je na životním prostředí, ale to spíš dojíždějí projekty. A bohužel teď bude takové hluché období až do roku 2016. A obávám se, že prognózy, že to bude na jaře 2016, vezmou za své, a bude to na konci roku, takže teď je to velice složité.“
Vesnicím, kde žije jen pár stovek lidí, měl pomoci Program na obnovu venkova. Královéhradecký kraj se před lety zavázal, že z něj rozdá každý rok 38 milionů. Jenže to už neplatí. Martina Götzová, mluvčí Královéhradeckého kraje to vysvětlila takto: „Vzhledem k rozpočtovému určení daní došlo k navýšení rozpočtu obcí, a k této situaci bylo přihlédnuto při dalším přidělování částky. Částka do Programu obnovy venkova byla snížena na 25 milionů korun.“
Peněz je málo a žádostí moc. Dokonce i v letech, kdy Královéhradecký kraj dával dvakrát tolik, dostalo se jen na dvě třetiny žadatelů. Jaké byly dřív a jaké jsou teď možnosti obcí popsal starosta Božanova Karel Rejchrt (bezpp.): „Dneska ty možnosti máme velmi omezené, v minulosti jsme mohli žádat evropské peníze, ať to bylo z přeshraniční spolupráce nebo prostřednictvím místních akčních skupin, kde to byl velice významný projekt pro menší obce. Dále jsme mohli získat z Programu obnovy venkova, z toho se udělalo hodně práce.“
Další peníze by se v Božanově hodily třeba na novou mateřskou školu. Starosta si netroufá odhadnout, jak dlouho bude moci 20 dětí nyní využívaný dům kvůli jeho špatnému stavu ještě navštěvovat. Nakonec si možná budou muset božanovští postavit školku za své. Když hned začnou šetřit, mohli by se dočkat už za třináct let.
Pardubický kraj – Dříteč, Tuněchody a Úhřetice
V sousedním Pardubickém kraji si starostové Program obnovy venkova většinou pochvalují. Třeba v Dřítči žádají každým rokem o sto tisíc korun a ani tentokrát je kraj nezklamal. Peníze obec využila na parkovou úpravu za školou. Parčík může ale využívat nejen škola a školka, ale i další obyvatelé všech věkových kategorií.
Jozef Petrenec (nez.), starosta Dřítče k tomu uvedl: „Tohle je vlastně hmatatelný výsledek, který přináší něco pro lidi, kde si člověk může sednout, odpočinout.“ Význam celého Programu obnovy venkova starosta zhodnotil takto: „Pro malé obce je to velice dobrý program, a řekl bych jeden z nejjednodušších, nejúčinnějších a vlastně s ním můžeme počítat každý rok. Tento program je jeden z nejoblíbenějších i mezi ostatními starosty malých obcí.“
Dříteč se stala krajskou vesnicí roku v rámci Pardubického kraje. Kromě zlaté stuhy tak od kraje získala jako dar dalších 400 tisíc korun. Z těch ale na investice nezbylo téměř nic. Starosta Jozef Petrenec (nez.) k tomu uvedl: „Měli jsme volnou ruku, jak to použít, ale většina peněz šla na přípravu a prezentaci obce k Vesnici roku včetně celostátního kola.“
Peníze z Programu obnovy venkova ale obce využívají i jinak. V Tuněchodech na Chrudimsku například opraví silnice a chodníky. A o dva kilometry dál v Úhřeticích pořídili nová vrata a okna pro hasičskou zbrojnici.
O peníze z Programu obnovy venkova žádá v Pardubickém kraji na 400 obcí. Kraj mezi ně letos rozdělil 37 milionů, příští rok to bude asi o 5 milionů víc. Ke stotisícové dotaci musejí stejnou částku přidat obce ze svého.
Podle krajského radního Václava Kroutila jsou nejčastějšími projekty, na které se z Programu přispívá, komunikace, školy, školky, městské úřady a kulturní domy. „Starostové si zvykli žádat každoročně, což jiné programy grantového typu neumožňují,“ řekl Václav Kroutil (ČSSD), radní Pardubického kraje.
Rozdělování dotací z Programu obnovy venkova budou zastupitelé Pardubického kraje schvalovat zase v dubnu. Svou žádost podala i Dříteč, tentokrát ale na zaplacení úroků z úvěru na čističku odpadních vod.
Další regiony
- Částkou téměř 70 milionů letos přispěl na obnovu venkova kraj Vysočina.
- Velkého navýšení peněz se dočkaly malé obce v Plzeňském kraji, zatímco loni si musely vystačit s 25 miliony - letos už hospodaří s dvojnásobkem.
- Jasným „vítězem“ ve výši dotací pro své vesnice je ale za letošní rok Jihočeský kraj - tam mohly hospodařit s víc než 90 miliony. Jiří Zimola (ČSSD), hejtman Jihočeského kraje k tomu uvedl: „Jihočeský venkov je skutečně výkladní skříní českého venkova. Myslím si, že takovou podporu si rozhodně zaslouží. V rozpočtu na rok 2015 to bude 99 milionů.“
- S výrazným snížením dotací se musel vypořádat kraj Olomoucký - loni disponoval 22 miliony, letos jen 12 miliony.
- Nejmenší šanci získat dotace na obnovu venkova mají v Libereckém kraji. Letos se všechny vesnice musely podělit jen o 5 milionů. Ivana Hujerová (ZpLK), náměstkyně hejtmana Libereckého kraje to vysvětlila takto: „Rozhodli jsme se investovat do vlastního majetku kraje a upřednostnit tuto investici před některými dotačními tituly.“
Rozhovor s hejtmanem Středočeského kraje Milošem Peterou (ČSSD)
Letos jste sice rozdělili mezi malé obce 100 milionů, ale loni jste nedali ani korunu, jako jediní. Proč?
„My jsme v loňském roce a ještě v letošním roce použili peníze na odložené financování, to bylo částkou půl miliardy korun a je to forma FROMu, to je Fond rozvoje obcí a měst, protože ty peníze šly do obnovy infrastruktury.“
Podobnou sumu jako vy letos rozdělil Jihočeský kraj, vy jste ale mnohem větší, pod vás patří 1200 obcí a starostové si stěžují, že výpadek je znát. Neměli jste poslat víc?
„Jelikož chceme pracovat s vyrovnaným rozpočtem a jelikož jsme i v letošním roce platili půl miliardy na odložené financování, tak jsme museli tyto finanční prostředky zaplatit.“
Kolik plánujete rozdat v příštím roce?
„V příštím roce jde minimálně 200 milionů, to jde do rozpočtu, a v případě, že bude dobrý hospodářský výsledek tohoto roku, přidáme ještě 50 milionů.“
O jaké investice je největší zájem?
„Největší je do místních komunikací, to je řádově pomalu 30 %, potom je to osvětlení, jsou to školky, tělocvičny. Jsou to všechno stavby, které jsou pro širokou veřejnost.“
Co opravy drobných památek? EU avizovala, že bude přispívat jen na obnovu národních kulturních památek.
„To je velký problém, my v letošním roce na příští rok navrhujeme zvýšení tohoto fondu o 50 % na 15 milionů korun a to dodržíme.“
