Ústavní soud posoudí spor mezi fyzikem Ivanem Ošťádalem, Univerzitou Karlovou a prezidentem Milošem Zemanem. Ten odmítl jmenovat Ošťádala profesorem s poukazem na jeho údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Zemanovo odmítnutí jmenovat fyzika Ošťádala profesorem posoudí Ústavní soud
Stížnost Ošťádala i Univerzity Karlovy míří proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze. Ten zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana.
Ústavní stížnost bude jako soudce zpravodaj řešit Vojtěch Šimíček. Rozhodovat bude plénum, tedy sbor všech ústavních soudců, a to kvůli tomu, že v kauze figuruje prezident.
Spor začal nepodepsaný dekret
Celý spor začal ve chvíli, kdy prezident Miloš Zeman nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret kvůli docentovým dřívějším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností. Společně s ním Zeman nejmenoval další dva navržené docenty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž bránil neúspěšnou žalobou, v únoru k Nejvyššímu správnímu soudu dorazila jeho kasační stížnost.
3 minuty
Události: Soud kvůli nejmenování profesorem
3 minuty
Soud zamítl žalobu Ivana Ošťádala
Ošťádal spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval nejprve na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Nečinnost podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. To se dříve považovalo za samozřejmý, spíše formální krok.
Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení spatřoval soud v Zemanově dopisu ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí.
Dopis je jasně projevená vůle
Také Nejvyšší správní soud (NSS) pokládá dopis z ledna 2016 za jasně vyjádřený projev vůle nejmenovat Ošťádala profesorem. Rozhodnutí o nejmenování pak podle NSS nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády - na rozdíl od rozhodnutí, kdy prezident profesora, soudce či generála jmenuje.
„Prezidentovo rozhodnutí nevykonat tyto jeho pravomoci naopak sice může být vnímáno úkorně těmi, kteří očekávali, že je vykoná, obvykle však nevyvolává zásadní ústavně politické důsledky, s nimiž by musela být svázána odpovědnost vlády,“ uvedl k rozsudku soudce zpravodaj Pavel Molek.
Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí, nikoliv proti jeho nečinnosti, označil městský soud za opožděnou. NSS v březnu rozhodnutí zrušil a věc mu vrací k dalšímu řízení. Musí se zabývat okolnostmi doručování, od kterých se odvíjí lhůta pro podání žaloby. Má zvážit i další dokazování a pak znovu posoudit otázku včasnosti žaloby.