Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, který upadl na zmrzlém chodníku a nevysoudil od Prahy náhradu. Nález kritizuje stanovisko Nejvyššího soudu, podle něhož se chodci musí v zimě přizpůsobit počasí a brát v potaz stav chodníků. Odškodnění mohou vysoudit jen v případě, že závady nemohli předpokládat a přizpůsobit se.
Za zranění na neudržovaném chodníku půlmilionové odškodné
Tehdy šestadvacetiletý Radek Jonáš uklouzl ráno na zledovatělém chodníku jedné z pražských ulic. Při pádu si způsobil několikanásobnou zlomeninu nohy. Musel jít na operaci, dlouho rehabilitovat a dodnes má problémy s chůzí. Od Prahy a Technické správy komunikací chtěl odškodné.
Obvodní soud muži přiznal 446 tisíc korun, Městský soud v Praze však žalobu zamítl. Poukázal na to, že úraz se stal v období tuhých mrazů na chodníku, který se v zimě neudržuje. Nešlo prý tedy o nepředvídatelnou závadu ve schůdnosti. Podobný stav chodníku bylo možné v zimě očekávat.
„Soudy v podobných případech musí zvažovat, jestli se chodec choval dostatečně zodpovědně, ale zároveň i to, zda vlastník komunikace dodržel své povinnosti a jestli komunikace umožňovala bezpečný pohyb,“ zdůraznila Kateřina Šimáčková, soudkyně zpravodajka Ústavního soudu.
Justice v minulosti posuzovala úrazy různými způsoby. V roce 2011 pak Nejvyšší soud přišel se sjednocujícím stanoviskem, podle kterého se chodci musí v zimě přizpůsobit počasí a brát v potaz stav chodníků. Odškodnění mohou vysoudit jen v případě, že závady ve schůdnosti, třeba náhlou ledovku, nemohli předpokládat a přizpůsobit se. Stanovisko Nejvyššího soudu se stalo terčem kritiky soudců ústavních.
„Odpovědnost vlastníků komunikací se nemůže týkat jen nepředvídatelných závad ve schůdnosti. Místo uplatňování podobných jednoduchých pravidel by měla justice komplexně uvažovat o konkrétních situacích,“ doplnila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Případ bude muset Městský soud v Praze znovu projednat.