Za protektorátu v Sadské dokejhaly vyhlášené husy

Legendou města Sadská na Nymbursku jsou husy, které místní sedláci chovali ve velkém od 17. do poloviny 19. století a v desítkách tisíc kusů ročně je dodávali také do Prahy. V současnosti tam ale není ani jedna. Tradici přerušili Němci za druhé světové války.

Husa domácí představuje pro Sadskou významný kus historie. Husy se tam chovaly od počátku 17. století. Chovu se podle dostupných údajů věnovalo více než 60 rodin. Většinou šlo o chudší sedláky, kterým se říkalo košaři - podle velké nůše, košatiny, do které se zabité husy dávaly. Malá housata kupovali sedláci v okolních obcích a doma je vykrmovali.

Obyvatelé Sadské chovali husy ve zděných chlívcích. Některé lidé dodnes využívají, ale jako kůlny. Husy se v nich krmily až pětkrát denně. Šišky z ječmenného šrotu se jim násilím tlačily do zobáku a krku tak, aby husy rychle nabíraly na váze. Husy se také musely občas vyhnat do vody, aby si vyčistily peří. Následně je sedláci zabili. Z peří, které pak ženy oškubaly, se šily peřiny a polštáře. 

Před první světovou válkou vozili ročně sadští sedláci do Prahy zhruba 100 000 zabitých hus. Prodávali je přímo do jednotlivých rodin nebo na Staroměstském rynku. Na cestu vyráželi už na noc, aby byli ráno v Praze. Někdo šel jen s trakařem, někomu vezl husy ve vozíku pes a někomu táhli vůz koně.

Vzpomínka na dětství – Miroslav Sandholec

Později si děda koupil menší vůz a koníčka, to už mohl sedět na voze a jet. Vůz už měl na korbě připevněné posady, až pro třicet hus. Děda jezdil přikupovat husy dvakrát mesíčně tak, aby výkrm byl dostatečný a nevznikla mezera při odprodeji, neb se týdně zabíjelo až třicet hus.

Zdroj: Miluše Borovenová

Tradice končí za druhé světové války

Konec výkrmu hus v Sadské přišel v roce 1940. Němci totiž za války zakázali šrotovat ječmen, což chovatelům znemožnilo získat šišky - neměli pak už zvířata čím krmit. 

V současnosti už husy nikdo v Sadské nechová. K tradici se ale postupně vracejí farmáři z okolí. Nejbližší chov objevil štáb ČT pět kilometrů od Sadské. A to, že husy ze Sadské byly v 17. a 18. století českou pochoutkou, ví ze současných obyvatel už málokdo. Husy v Sadské připomíná už jen název ulice na autobusovém nádraží, kde se zvířata prodávala – jmenuje se Husínek. 

Báseň Jana Nerudy Mezi křeny

Kde domov můj, kde domov můj?

Tam, kde pivovary strmí,

a kde sadské husy krmí,

kde mělnické vinice,

lidem dělaj opice…

Nahrávám video
Sadské husy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
17:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 1 hhodinou

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 11 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 23 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
včera v 13:15

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Načítání...