Deset dní na svobodě si užil dikobraz, který utekl ze Zoo Plzeň. Za tu dobu se stihl i zabydlet, členové plzeňské záchranné stanice živočichů ho museli nakonec vykopat z nově vyhrabané nory.
V pondělí viděl dikobraza hodinu po půlnoci na výpadovce na Karlovy Vary u sjezdu na Chotíkov řidič kamionu. „Původně si myslel, že je to divoké prase a pak nevěřil svým očím, když zjistil, že tam běhá dikobraz. Ve středu ho náhodně našli manželé z Chotíkova,“ popsal Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů. Zvíře tak ušlo od zahrady několik kilometrů.
Útěk nahlásil záchranářům i zoolog zahrady. Odchyt dikobraza nebyl snadný. „Trval nám dvě hodiny, bylo to náročné, jedná se o velice rychlé zvíře,“ řekl Makoň. Dikobraz zmizel v hustém křoví a když se ho z něj lidé snažili vytlačit ven, schoval se do své čerstvě vyhrabané nory pod borovicí.
„Pozadu vytáhnout nešel, a tak jsme ho museli vykopat. Tři jsme pak měli co dělat, aby nám neutekl. Je to opravdu silné a mrštné zvíře, navíc jeho ostny jsou tvrdé a píchnutí je dosti bolestivé,“ dodal Makoň. Dikobraz nakonec skončil na záchranné stanici, odkud si ho odvezou pracovníci zoo.
Zranění, která dikobraz způsobí svými ostny, jsou bolestivá a dlouho se hojí. Zvířata mohou vážit až 18 kilogramů, měřit až 90 centimetrů a dožívají se 12 let. Nejdelší ostny vyrůstají na krku a ramenou a mohou být až 30 centimetrů dlouhé.
Plzeňská zoologická zahrada má ve výběhu tři dospělé dikobrazy, dvě odrůstající mláďata a asi dvě čerstvě narozená, zřejmě jen několikadenní mláďata, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Výběh je podle něj dobře zabezpečen proti tomu, aby se z něj zvířata podhrabala ven, uprchlík se tak musel nejspíš dostat na svobodu přes oplocení.
Dikobrazy zoo chovala v letech 1940 až 2001, po desetileté pauze pak chov obnovila. Rozmnožila je v roce 1957 a pak až v roce 2015.
