Změny v krajině a ve společnosti, které přinesly stavby Brněnské a Vranovské přehrady a vodní nádrže Nové Mlýny, se pokusili popsat vědci v rámci čtyřletého projektu Zatopené dědictví. Jejich práce vyvrcholila stejnojmennou výstavou, která je k vidění v Moravském zemském archivu v Brně.
Zabránit častým povodním výstavbou vodních nádrží nebylo zadarmo. Pod hladinami zmizely stovky domů i hektarů přírodního bohatství. Sto třináct domů v Mušově se před třiceti lety změnilo v ruiny, nad kterými se zavřela voda. Soustava tří přehrad Nové Mlýny změnila v sedmdesátých letech pod Pálavskými vrchy přírodu i životy lidí.
„My jsme bydleli kousek od kostela, asi pátý dům. Je to velice smutné, protože člověk se nemůže vrátit do těch míst, kde prožíval dětství, mládí a může si to připomenout jenom na fotografiích,“ říká pamětnice Zděňka Zemánková. „Mnoho lidí přišlo o zaměstnání v zemědělství a přeorientovali se na turistický ruch,“ dodává historik Emil Kordiovský. „Ochudili jsme se o vzácné druhy živočichů, kteří tam žili. V oblasti zmizel druh jepice, listonozi a žábronožky,“ popisuje hydrobioložka Denisa Němejcová.
Informace o zatopených lokalitách shromažďoval tým dvaceti vědců čtyři roky. Pozornost věnovali nejen Novým Mlýnům, ale i Brněnské a Vranovské přehradě. I těm totiž musely ustoupit dvě obce. „ Materiály o zatopených přehradách byly velmi rozptýlené. Chtěli jsme je všechny shromáždit tak, aby byly dohledatelné pro budoucí generace,“ vysvětluje záměr projektu jeho vedoucí a kurátorka výstavy Hana Mlejnková. Veřejnosti bude výstava Zatopené dědictví v Moravském zemském archivu přístupná do konce června.
