Pardubice/Hradec Králové – Důsledky navrhovaných úsporných opatření státu přinesou podle vysokých škol omezení výuky a propouštění a snižování počtu přijímaných studentů. Problémy mají školy už letos, natož po desetiprocentním snížení příspěvku v příštím roce. Rozhodnutí ministerstva školství se rektoři ještě snaží zvrátit. Podle toho, na čem se minulý týden usneslo plénum konference rektorů i podle toho, co je možné slyšet na univerzitách, je situace opravdu vážná. Školám se nelíbí, že počty studentů odpovídají objednávce státu z minulých let a teď mají dostat o mnoho méně peněz.
Vysoké školy se obávají dopadů úsporných opatření
Navrhované snížení příspěvku o 10 procent pro příští rok bude mít podle rektorů dopad na výuku, ale i na vědeckovýzkumné projekty. Už nyní musejí vysoké školy výrazně šetřit a výhledově by ohlášené škrty ochromily zaběhnutou praxi v oblasti vzdělávání. „Dopady mohou být zničující, neboť již v letošním roce musíme ušetřit 9 milionů korun a v příštím roce bychom měli dostat o 57 milionů korun méně,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig a rektor Univerzity Hradec Králové Josef Hynek doplnil: „Budeme omezovat nákupy do knihovny, budeme omezovat provozy laboratoří, budeme omezovat celou řadu dalších věcí.“ Raději, než plošně sahat na platy učitelů, vedení pardubické univerzity nevyloučilo propouštění některých zaměstnanců. „Pokud by došlo ke snížení o 10 procent na vzdělávací činnost, tak tohle je jeden z kroků,“ potvrdil Miroslav Ludwig a Josef Hynek zdůraznil: „Na tyto pracovníky nebudeme mít peníze. Budou tedy odcházet na soukromé univerzity, budou samozřejmě odcházet i do privátního sektoru.“
Vysoké školy varují, že by škrty mohly vést i k zastavení projektů s evropskými dotacemi. „Je problém toho kofinancování, protože pro příští rok nás čeká částka ve výši 50 milionů,“ vysvětlil prorektor pardubické univerzity Jiří Cakl. Podle ministra Dobeše musí resort hledat úspory všude a vysoké školy nejsou výjimkou. „Ano, slyším jejich výhrady, slyším, co to může přinést vysokým školám. Kdyby to však mělo vést k menšímu počtu studentů na vysokých školách, nebylo by to vůbec špatné,“ prohlásil ministr školství Josef Dobeš (VV). Samotní studenti však namítají: „Ty peníze bych nesnižoval, protože podle mne spousta nadaných lidí nemá peníze na to, aby si školu platili, takže by vlastně na vysokou školu jít nemohli. Potom by vlastně mohli studovat jenom ti bohatí, a to by nebylo fér, že?“
3 minuty
Reportáž Michala Klokočníka
Vysoké školy doufají, že rozhodnutí není konečné. Rektoři ještě sázejí na páteční jednání s ministrem školství, kde chtějí své argumenty znovu předložit a doufají, že se do schvalování státního rozpočtu přijatelný kompromis najde. Podle ministra školství prostor k jednání stále existuje, za úspornými opatřeními si však pevně stojí. Všechno má jít ruku v ruce s reformou, na jejímž konci Josef Dobeš vidí méně vysokých škol, zvýšení jejich kvality a přiměřený počet studentů.
Důsledky navrhovaných úsporných opatření státu přinesou podle vysokých škol omezení výuky a propouštění a snižovaní počtu přijímaných studentů.