Nejvyšší bytový dům v Česku je těsně před dokončením. Svými rozměry sice budova V Tower až tak výjimečná není, ostatně hned vedle ní stojí někdejší budova rozhlasu (dnes City Tower), která je ještě vyšší. Jenomže pro UNESCO představuje symbol proměny pražského panoramatu, varují někteří památkáři a aktivisté. Zejména proto, že se hovoří o stavbě dalších výškových budov, mohlo by Praze hrozit i vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví. Že hrozba není planá, se ukázalo již před osmi lety, kdy UNESCO vyškrtlo Drážďany. Na druhé straně to saské metropoli žádné velké potíže nezpůsobilo.
Vyškrtne UNESCO kvůli „mrakodrapům“ Prahu? Příklad Drážďan ukazuje, že by to nebyla katastrofa
UDÁLOSTI: Kvůli mrakodrapům hrozí Praze vyškrtnutí ze seznamu UNESCO, varují odborníci (zdroj: ČT24)
- historické centrum Prahy
- historické centrum Kutné Hory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
- historické centrum Českého Krumlova
- historické centrum Telče
- zámecký areál v Litomyšli
- lidové stavby selského baroka v Holašovicích
- Lednicko-valtický areál
- Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
- poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
- barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
- Vila Tugendhat v Brně
- Židovské město a bazilika svatého Prokopa v Třebíči
- hornický region Krušnohoří
- hřebčín v Kladrubech nad Labem
- nehmotné památky: slovácký Verbuňk, masopust, sokolnictví, Jízda králů, loutkářství, modrotisk
Mrakodrapy či výrazné výškové budovy na pražské Pankráci a diskuse o nich jsou letitým evergreenem. S tím, jak končí stavba stočtyřmetrového bytového věžáku V Tower a začíná se hovořit o tom, že by se „pražský Manhattan“ mohl dále rozrůstat, ozývají se opět i varování, že by to mohlo skončit vyškrtnutím Prahy jako historického města ze seznamu světového dědictví UNESCO.
Konkrétně by měl na Pankrácké pláni vyrůst rezidenční park se třemi 68metrovými výškovými budovami. Z informací Institutu plánování a rozvoje hlavního města vyplývá, že by budovy měly při panoramatickém pohledu od Pražského hradu dosahovat do podobné úrovně jako hotel Corinthia. Ačkoli se projekt nelíbí Národnímu památkovému ústavu, konečné slovo měl městský památkový odbor a ten projekt schválil. Nyní se k němu nechce vyjadřovat.
Podle předsedy české sekce mezinárodní Rady památek Josefa Štulce je riziko spojené s další výstavbou výškových budov zřejmé. Pozice Prahy na seznamu světového dědictví je nahnuté. „Pokud bude ten trend pokračovat, tak bude vyškrtnuta,“ varoval Josef Štulc.
Podle ministerstva kultury se UNESCO o pražský V Tower i o developerský projekt v sousedství živě zajímá. „Tuto věc konzultujeme a komunikujeme s příslušnými orgány UNESCO. Avšak tato věc ještě nebyla uzavřena,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Praha si bude muset vybrat, jestli chce být městem, které bude v Evropě unikátní Pražskou památkovou rezervací, nebo jestli se chceme zařadit do dlouhé fronty měst, které mají mrakodrapy.
V minulosti se snad mohly takové debaty jevit jako teoretické, ale UNESCO již před osmi lety ukázalo, že je hrozba skutečná. V roce 2009 přišly o místo na seznamu Drážďany poté, co vznikl 26 metrů vysoký most přes Labe. Nejistá je i pozice Vídně, kde uvažují o stavbě výškové budovy, která by při pohledu od Horního Belvederu přerostla věž svatoštěpánské katedrály.
Most, kvůli kterému vyškrtlo UNESCO Drážďany ze seznamu světového dědictví
Zda se hrozba vyšrktnutí Prahy bude nadále zvětšovat, by mohl předeslat nový metropolitní plán. Ten by měl mimo jiné zavést výškovou regulaci, stanoví tedy, jak vysoké budovy bude možné na různých místech stavět. Hotový však bude až v roce 2020.
Pro případ, že by Praha ze seznamu nakonec vypadla, ovšem zní dobrá zpráva z Drážďan. Saská vláda po osmi letech, kdy hlavní město země není součástí světového dědictví, tvrdí, že vyškrtnutí nemělo žádný negativní dopad na zájem turistů o město ani na místní ekonomiku.
- Ačkoli se o stavbách na Pankráci hovoří jako o mrakodrapech, jejich status je sporný.
- Protože jde o neoficiální pojmenování, neexistuje ani oficiální třídění. Obvykle se ale považuje za mrakodrap budova vyšší než 150 metrů, v některých případech 100 metrů. Nižší věžáky se potom označují jako výškové budovy.
- V ČR není žádná budova vyšší než 150 metrů. Pokud bychom za „hranici“ mrakodrapu považovali 100 metrů, byly by jimi brněnská AZ Tower (111 m), pražská City Tower, tj. původně budova rozhlasu (109 m), City Empiria, dříve Motokov (104 m) a nová V Tower (104 m). Mrakodrapem naopak z dnešního pohledu již není 77metrový Baťův mrakodrap ani osmipodlažní plzeňský Mrakodrap.