V Duchcově začala platit vyhláška, která zakazuje lidem vysedávat jinde než na lavičkách a nebo například grilovat na chodnících a veřejných prostranstvích. Radnice tak chce omezit nepořádek a ničení městského majetku. Vyhláška o veřejném pořádku platí jen v některých částech města a její dodržování bude hlídat městská policie.
Sociální pracovník Štefan Horváth teď obchází části města, kde bude vyhláška platit, a upozorňuje lidi, kde například nově nesmějí posedávat. Totéž udělal i v ulici, kde sám vyrůstal. O vyhlášce, která zakazuje sedět lidem na chodnících, v parcích nebo zídkách, si přitom Štefan Horváth myslí, že je diskriminační. „Hlavně proto, že se aplikuje v sociálně vyloučených lokalitách, kde převážně žijí Romové,“ řekl Štefan Horváth, sociální pracovník občanského sdružení Květina. Starosta Duchcova Zbyněk Šimbera ale oponuje, že vyhláška diskriminační není, že je pro všechny občany města.
Co přesně vyhláška stanovuje a kterých částí Duchcova se týká, naleznete zde.
Městská policie bude dodržování vyhlášky kontrolovat: „Jestli lidé nesedí na chodnících, jestli nám nesedí na pomnících, na zábradlí, prostě tak, aby byl zachován veřejný pořádek,“ popsal Josef Hulín, velitel městské policie Duchcov.
Strážníci budou porušení vyhlášky řešit v první fázi domluvou a v další fázi blokovou pokutou do výše 1000 Kč. Ve správním řízení ale může viník dostat pokutu až 30 tisíc korun. Podle některých zastupitelů je ale taková vyhláška zbytečná. „V dnešní době standardně má státní i městská policie dostatečné pravomoce,“ uvedla například Jitka Bártová (Šance pro Duchcov), zastupitelka Duchova.
Starosta Duchcova uklidňuje obyvatele města, kteří mají své zahrádky, že si i nadále můžou opékat na svých pozemcích buřty, jako to dělali dosud. „Vyhláška mluví o tom, že se to nesmí dělat na chodnících a náměstí, v parcích. Takže ohýnky a péct si buřty na chodníku, na náměstí a v parku je opravdu zakázáno,“ uvedl Zbyněk Šimbera (ČSSD), starosta Duchcova.
Podle starosty je existence vyhlášky už dostatečně známá po celém Duchcově. „Jednak visí venku na úředních deskách, jednak je na stránkách města a jednak vyšla i v Duchcovských novinách - komentář k ní. A myslím, že už okolo toho bylo tolik povídání, že už to dneska ví úplně všichni v Duchcově. Řekl bych, že to ví i v těch vyloučených lokalitách,“ konstatoval Zbyněk Šimbera.
Vyhlášku, která určuje oblasti zákazu, městu schválilo ministerstvo vnitra - zákonu neodporuje. Podobnou vyhlášku mají v Ústeckém kraji i další města. Jako první ji pak před 5 lety zavedli v Litvínově. Také další města v Česku se snaží regulovat hluk, velikost cizojazyčných nápisů nebo i vstup úředníků, ne vždy ale omezení prosadí. Přibývá hlavně zákazů hazardu a podomního prodeje, po nichž sáhly už stovky tuzemských radnic.
Vyhlášky v dalších obcích a městech
Například Františkovy Lázně vyhláškou zakázaly pouliční prodej. Musely ji obhájit i u soudu a uspěly. Město nařízením chrání hlavně důchodce před podomními prodejci. „Mám informace od pracovníků městské policie, že tam několikrát museli zasahovat zejména v době s pečovatelskou službou, tam je asi snadná “kořist„ těch seniorů kteří se méně orientují v různých nabídkách,“ uvedl místostarosta Františkových Lázní František Šnajdauf. „Od té doby prakticky je tady klid. Pokud jsou jednorázové akce, pořádané městem, jako je zahájení lázeňské sezony, nebo jiné, tak pochopitelně pronajímáme veřejné prostranství různým živnostníkům,“ dodal.
Karlovy Vary stále hledají způsob, jak regulovat velikost cizojazyčných nápisů ve městě. „Narazili jsme přitom na skutečnost, že obce nejsou zmocněny k tomu regulovat tyto věci. To znamená reklamu a podobná sdělení. Proto jsme po několika pokusech vydat vlastní vyhlášku nakonec přistoupili k tomu, že jsme ve spolupráci s poslanci za Karlovarský kraj iniciovali změnu zákona,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí Magistrátu města Karlovy Vary.
V Teplicích chtěli vyhláškou zakázat zahalování obličeje, do lázeňského města hlavně v létě přijíždí řada turistů z arabských zemí. Často pořádají pikniky třeba v místních parcích. Rozdílnost povah a také zvyklostí vyvola napětí mezi místními a turisty. Ministerstvo vnitra ale vyhlášku nepovolilo. Byla by v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
V Uherském Hradišti zase město zakázalo strkání letáků za stěrače aut. Jedním z důvodů byl fakt, že často propagovaly erotické kluby. Radnici vadilo i to, že je řidiči odhodili na zem a v ulicích byl nepořádek.
Jen na vodítku se psi se můžou na veřejných místech pohybovat ve Slavkově u Brna. Lidé si tam opakovaně stěžovali, že byli nezajištěným psem napadeni.
Asi nejčastěji radnice na svém území omezují hazard. Podle vedení Prahy 5 se ze Smíchova stávalo Las Vegas. Městská část proto zrušila všechny herny a automaty v restauracích a barech. To se týkalo těchto a další osmdesátky provozoven. V některých městech mohli obyvatelé o zákazu hazardu rozhodnout v referendu. Třeba ve Znojmě ale přišlo hlasovat jen jedenáct procent lidí, kteří sice zákaz podpořili, kvůli malé účasti bylo ale referendum neplatné.
Nejkurióznější vyhlášku vydaly Jindřichovice pod Smrkem - na území obce zakazovala vstup úředníkům státní správy.
Pokud chce obec nějakou vyhlášku vydat, musí svolat zasedání zastupitelstva, které ji schválí. Pak ji zašle na ministerstvo vnitra. To do 30 dnů posoudí, jestli je v souladu se zákonem. Pokud má ministerstvo pochybnosti, obrací se na Ústavní soud.
