Nové praskliny na domech v Maršově u Uherského Brodu připomínají dávnou přírodní pohromu, která obec postihla v druhé polovině 20. století. Přesně před 50 lety totiž Maršov zavalilo zhruba 300 tisíc kubíků zeminy. Při neštěstí nikdo nezahynul, ale ve vesnici zůstaly stát jen tři domy a škola a většina obyvatel se musela vystěhovat. I tak ale z obce není úplně zapomenutý kout, dodnes v ní žijí chalupáři a starousedlíci.
Výročí zapomenuté vesnice: Maršov před 50 lety málem zmizel z map
Před 50 lety zavalilo Maršov zhruba 300 tisíc kubíků zeminy (zdroj: ČT24)
Mezi ně patří dvaaosmdesátiletá Marie Gabrielová, která v Maršově byla už v době velkého sesuvu půdy v roce 1967. Hned, jak se jí v sadu objevily nové praskliny a krátery, poznala, že je opět něco v nepořádku.
Scénář je podobný jako před 50 lety. Tuhou zimu vystřídala prudká a hlavně deštivá obleva. Na domy tehdy začaly sjíždět statisíce kubíků zeminy, údolím se nesly rány, jak země pracovala. „Nejhorší to bylo v noci, to vám vstávaly i vlasy na hlavě,“ zavzpomínala Gabrielová.
Sesuvy půdy ohrožovaly obyvatele Maršova dlouhodobě. Už v roce 1911 se uvažovalo o jejich přestěhování poté, co vesnici značně poničila velká eroze. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že obec a její obyvatelé zůstanou na svém místě.
Náš venkov: Maršov (zdroj: ČT24)
Situace se na chvíli uklidnila, ale po roce 1960 se začaly objevovat další menší sesuvy a praskliny na domech. Obyvatelé ale byli evakuováni až v roce 1967, kdy geolog, který situaci vyšetřoval, došel k závěru, že jde o přírodní katastrofu.
Ve vesnici se po katastrofě zastavil čas
Před zavalením vesnice v Maršově stálo 33 domů a v nich žilo 117 obyvatel. Sesuv nepoškodil jen domy č. 2, 12, 13 a školu č. 32. Z obce se většina rodin přestěhovala do nedalekého Uherského Brodu. Postupem času se do poničené oblasti začal vracet život. Čas se tu ale zastavil. Není tu vodovod, kanalizace, obchod, nejezdí sem autobus a není tady ani mobilní signál.
Geologové lokalitu Maršov systematicky nesledují, nicméně místním slíbili novou prohlídku zasažené lokality. Zaměstnává je 1700 jiných sesuvů v celém Česku. Třeba v jihomoravských Dolních Věstonicích, stamiliony korun zase stála likvidace sesuvu půl milionu kubíků zeminy na dálnici D8 v severních Čechách.