Hluboká nad Vltavou - Nová vodní elektrárna, která vznikla v Hluboké nad Vltavou na místě původní zničené při povodni, kromě výroby elektřiny taky ochrání část města před velkou vodou. Má totiž speciální vrata, která správci můžou při zvýšené hladině uzavírat. Nová elektrárna stála 40 milionů korun, její cena se oproti původnímu odhadu zvýšila asi o 5 milionů právě kvůli protipovodňovým opatřením.
„Elektrárna má instalovaný výkon 300 kW, to je možné dosáhnout ve chvíli, kdy bude Hněvkovická nádrž, která je vedle nás, na nižší hladině, a bude příznivý průtok vody. Běžně se pohybujeme kolem 200 kW hodinového výkonu, kterých jsme už dosáhli,“ uvedl provozovatel vodní elektrárny Eduard Stach.
Do stavby malé vodní elektrárny se Eduard Stach pustil se svými přáteli. Dříve se tímto oborem zabýval jako pedagog na vysoké škole, pak začal staré zdroje energie opravovat. Elektrárna v Hluboké nad Vltavou je už jeho sedmým projektem. Eduard Stach s úsměvem dodává, že pro provoz elektrárny potřebovali novou turbínu, o kterou se - s ohledem na jeho věk - nebude nutné příliš starat. Už letos na jaře k tomu totiž uvedl: „Každý elektrárník, který se tím zabývá, ví, že elektrárna je každodenní práce, každodenní činnost.“
Ze staré elektrárny, která měla dvě Kaplanovy turbíny, na břehu Vltavy v Hluboké nad Vltavou nezůstaly ani základy, stavební firma areál na jaře 2013 srovnala se zemí. V kanále pak loni v říjnu začala budovat nový komplex. Projekt elektrárny podpořila i radnice v Hluboké nad Vltavou. Podle starosty Tomáše Jirsy (ODS) totiž průtok vody skrz přístav na vodní elektrárnu neovlivňuje lodní provoz a ani kotvení lodí. Což potvrdily i testy.
Turbína malé vodní elektrárny v Hluboké nad Vltavou teď poběží naplno a nepřetržitě. Zastavit by se měla jen kvůli kontrolám, údržbě a čistění. Pokud nepřijdou katastrofální povodně, energetici předpokládají, že tato elektrárna bude při dobrém servisu a průběžné modernizaci na vltavském břehu pracovat minimálně 50 let.
Další projekty malých vodních elektráren
Na dokončení teď v ČR čeká 108 podobných projektů malých vodních elektráren. Podle energetiků ale přibývají pomalu. Projekty podle energetiků brzdí složitá administrativa, změny zákonů i vysoké náklady. Investor Karel Kraus k tomu dodává: „Legislativa se v posledních dvou třech letech poměrně dramaticky změnila, očekávají se určité změny i do budoucna, čili zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetický zákon a všechna tato energetická legislativa je do jisté míry nečitelná. Tím, že se bavíme u elektráren o investicích v řádu 15–20 let, tak samozřejmě každý investor, který se chce pustit do stavby, potřebuje mít určitou jistotu, že se mu investice navrátí. A to v situaci, kdy se zákony mění z roku na rok, je velice obtížné.“
Například společnost E.ON podle mluvčího Vladimíra Váchy v roce 2013 do své distribuční soustavy připojila patnáct vodních elektráren. Malé vodní elektrárny se podle ministerstva průmyslu a obchodu loni v Česku na celkové výrobě elektřiny podílely zhruba jedním procentem.
Obnova vodních elektráren v místech, kde už fungovaly
Investor Karel Kraus uvedl, že v Československu byl boom stavby vodních elektráren mezi první a druhou světovou válkou. „Republika je malá a nových lokalit, kde by se dala vodní elektrárna vybudovat, je velice málo. To je důvod, proč se obnovují stará vodní díla, mlýny a využívají se lokality, které už v minulosti využívané byly, ale osazují se novou moderní technologií, která umožňuje efektivnější využití energetického potenciálu příslušného vodního toku,“ dodal Karel Kraus. Podle něj je běžné, že malé vodní elektrárny jsou pak v provozu i 70 let.
V roce 2009 bylo v ČR evidováno 1 354 malých vodních elektráren s výkonem do 1 MW. V ČR se za malou vodní elektrárnu (MVE) považují zařízení s výkonem do 10 MW, v EU pod 5 MW.
Z celkové produkce elektřiny v ČR se v roce 2008 vyrobilo 2,8 % ve vodních elektrárnách, tj. 2,4 mil. MWh. Z toho připadá asi čtvrtina na MVE s instalovaným výkonem do 1 MW a zhruba stejné množství na MVE s výkonem od 1 do 10 MW.
Technicky využitelný potenciál toků, využitelný v MVE, je odhadován na 1,4 mld. kWh/rok. Dnes se využívají asi dvě třetiny tohoto potenciálu. Nevyužitý potenciál v MVE činí zhruba 30 %, tj. asi 500 mil. kWh/rok.
Zdroj: web MŽP
Kontroverzní projekt malé vodní elektrárny na Lužnici v Táboře
Malé vodní elektrárny ale všude nebývají přijímány bez výhrad. Velké protesty vzbudil například letos v létě záměr táborské Štičí líhně vybudovat u Lužnice novou vodní elektrárnu. Odpůrci elektrárny se obávali suchého jezu a vyschlého koryta pod ním. Podle nich hrozilo, že by řeku v těchto místech opustili vodáci i rybáři a v okolí by přestali jezdit i cyklisti. Investor táborské vodní elektrárny Oldřich Pecha ovšem tyto námitky obyvatel razantně vyvracel: „Jsme rybáři, pohybujeme se v prostředí vodních staveb, tudíž nechceme nikomu způsobit újmu a už vůbec ne životnímu prostředí a okolí, které se tam nachází. (…) Dokonce máme studii o vlivu na životní prostředí EIA, která také hovoří pozitivně v náš prospěch. Chceme, tam prostředí výrazně zlepšit.“
Protesty vodáků proti vodním elektrárnám
Český svaz kanoistů letos v létě označil za suché 27 jezů v celé ČR. Podle svazu za to mohli majitelé malých vodních elektráren, kteří nedodržovali minimální průtoky. Podle Českého svazu kanoistů kvůli tomu letos například na Sázavu přijelo o 10 tisíc vodáků míň než obvykle. Svaz poukazoval konkrétně na jez v Týnci nad Sázavou, kde bylo tak málo vody, že ho šlo přejít i suchou nohou. Mluvčí Městského úřadu v Benešově Soňa Vanhoecke k tomu v sprnu uvedla, že s provozovateli malých vodních elektráren může v takovém případě příslušný úřad zahájit správní řízení a provozovatelé mohou dostat pokutu až jeden milion korun za nedodržení manipulačního řádu. Majitelé elektráren taky dostali za povinnost jasně a viditelně označit na obou stranách jezu minimální průtok. Což by mělo do budoucna kontroly usnadnit a úředníci by je mohli provádět bez předchozího upozornění.
