Vybalit, zapojit a vysíláme. Brněnské studio ČT se chystá na stěhování

Přípravy nového studia České televize na vysílání v brněnské Líšni spějí do finále. Zaměstnanci se tam přestěhují z budov v centru města, kde studio sídlí od svého založení. Nové prostory a technologie odpovídají televizním podmínkám 21. století. První pořady vysílané z Líšně uvidí diváci na obrazovkách začátkem letošního září.

 „Brněnské studio České televize funguje 55 let a celou tu dobu se mluví o tom, že potřebuje nové prostory, které budou odpovídat televiznímu provozu. Nyní vysíláme z původní tančírny a vinárny, navíc jsou budovy v centru na hraně životnosti a museli bychom do nich investovat,“ shrnul ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. Dodal, že podle posudků by přestavba starších objektů stála dvakrát tolik jako postavení nové budovy na zelené louce. 

Jeho stavba je už hotová a prostory jsou také zkolaudované. „Nyní probíhá instalace technologií, dovybavujeme dům tak, abychom se na začátku prázdnin mohli stěhovat. Pokud vše půjde podle plánu, tak odsud začneme vysílat na počátku září,“ dodal Souček. Stavající budovy brněnského studia v centru města chce vedení ČT prodat ve veřejné dražbě. Nyní je potřeba vybrat společnost, která ji kompletně zajistí a zorganizuje. Výnos by mohl zhruba z poloviny pokrýt stavební náklady nového objektu.

Nahrávám video
Pohled z dronu na hotové líšeňské studio
Zdroj: ČT24

Instalování technologií je klíčové i pro zpravodajství. Navíc se pro něj změní vysílací režim. Dosud se vysílá z místností, které jsou zcela oddělené od redakce, nově se bude vysílat přímo z ní. „Nejsme první, kteří mají systém otevřeného vysílacího studia. Bude to ale vyžadovat určitá opatření a kázeň lidí v newsroomu,“ uvedl vedoucí televizní techniky Pavel Čermák. Během vysílání tak bude například centrálně vypnuté zvonění pracovních telefonů. Probíhající natáčení bude redaktorům oznamovat také červené výstražné světlo.

Vedoucí techniky dodal, že všechny pořady vyráběné v Brně budou po přestěhování vysílány v HD kvalitě. „Část techniky, která odpovídá současným standardům, budeme přesouvat. Pro zpravodajství bude nový režijní komplex, dále nové kamery. Řekl bych, že minimálně 60 procent technologií bude nových,“ doplnil Čermák. Podle ředitele Součka bude rozdíl především v komfortu a rozsahu, co bude možné vytvořit.

Nahrávám video
Ředitel brněnského studia Jan Souček hovoří o nové budově
Zdroj: ČT24

„Jedno vysílací studio dnes trvale zabírá zpravodajství, takže zbytek výroby se střídá ve druhém, což nás limituje. Musíte dekoraci postavit, nasvítit, natočit a pak dekoraci zase zbourat a postavit další,“ popsal současný problém s nedostatkem místností Souček. Po přestěhování jich bude mít televize více. „Samostatné zpravodajské a pak další velkoplošné místnosti pro nezpravodajskou tvorbu. To nám dává prostor nejen na metry čtvereční, ale i na čas pro přípravu,“ vysvětlil.  

Jedno ze vysílacích studií bude mít 330 metrů čtverečních, tudíž bude dostatečně velké pro natáčení hraných filmů nebo například umístění kulis pro Manéž Bolka Polívky, která se dosud odehrávala mimo českotelevizní areál. „Je rozdíl, když natáčíte v prostorech mimo televizi, kam musíte přivézt techniku, lidi, dekoraci, nebo pořad odbavujete ve vlastních prostorách,“ dodal Souček. Při natáčení zábavných pořadů by se do něj vešlo i hlediště pro 150 diváků.

Stavba budovy v Líšni za 274 milionů korun začala v listopadu roku 2014. Stavebníci využili skelet opuštěné správní budovy v bývalém areálu společnosti Zetor. Kromě studia vlastní televize i pozemky v okolí, kde by mohly v budoucnu vzniknout například ateliéry nebo jiná zařízení.  

Vizualizace nového studia ČT Brno
Zdroj: TS Brno

Televizní tvorba brněnského studia

V brněnském studiu se vyrábějí zpravodajské, publicistické i zábavné pořady. „Děláme zpravodajství, hudební tvrobu, hranou tvorbu, dokumenty, publicistiku, dětské pořady,“ vyjmenoval Souček. Stálou diváckou přízeň mají i náboženské pořady, přenosy bohoslužeb a pořady vyráběné redakcí sportu.

Redakce zpravodajství zajišťuje vysílání Událostí v regionech, Týdne v justici, Týdne v regionech nebo pořadu @online. Z Brna se ale vysílá také AZ-kvíz, Záhady Toma Wizarda, Sama Doma, Manéž Bolka Polívky, Uchem Jehly, Folklorika, Náš venkov nebo Dobré ráno a pro děti pořady Hýbánky nebo Jogínci.

Televize nezaštiťuje pouze výrobu cyklických pořadů, ale také filmů. V poslední době ve spolupráci s brněnským studiem vznikly tituly jako film Osmy Jiřího Stracha, který získal cenu za nejlepší evropský film roku 2014 Prix Europa, dále K oblakům vzhlížíme, jenž je nejlepším českým dokumentem roku. Diváckým úspěchem a několika festivalovými cenami se pyšní také příběh Sebemilenec Filipa Renče, pohádka Sněžný drak Eugena Sokolovského ml. nebo Šťastný smolař opět Jiřího Stracha. 

Problémy s budovami v centru

Brněnské studio České, respektive Československé televize, začalo vysílat 6. 7. 1961. Od svého vzniku sídlí v centru města na Jezuitské a Běhounské ulici. Zatímco v Typosu na Jezuitské se nachází například redakce zpravodajství, Dobrého rána nebo sportu a jsou v něm taktéž studia, v budově na Běhounské má kancelář nejen ředitel a účetní a právní oddělení, ale taktéž Centrum náboženské tvorby. Přestože jsou oba domy od sebe několik desítek metrů, nejsou propojeny, což komplikuje spolupráci mezi různými odděleními.

Obě budovy byly postaveny ve 30. letech minulého století. Zatímco Typos vznikl jako bytový dům s tančírnou v suterénu, budova v Běhounské sloužila jako banka. Oba objekty svým původním určením a stavebním řešením nevyhovují televizním potřebám a žádná z budov nebyla dosud celkově rekonstruována. Pouze byly částečně upraveny k televiznímu využití. 

V centru v blízkosti budov je navíc komplikovaná doprava. Příjezd je pouze jednosměrnými ulicemi, což dělá problémy zejména nákladním autům scénické techniky a dodavatelům. Denně odtud vyjíždějí zpravodajské i jiné štáby a při nakládání techniky musí auta často parkovat na silnici nebo na chodníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 4 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 5 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 16 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...