Volební lídři: Do čela Prahy chtějí tři (ex)primátoři

Praha – Komunální volby jsou za dveřmi, kandidátní listiny jsou odevzdány a v září se rozběhne volební kampaň. Největší volební obvod je Praha, která je i mimořádně důležitá, zejména pro pravici. „ODS tu hraje o mnoho a TOP 09 si tady chce udělat přirozenou základnu pro svoji ambici stát se největší pravicovou stranou,“ vysvětluje v Událostech, komentářích  Jindřich Šídlo, komentátor HN. V hlavním městě jde vlastně o regulérní politický boj, neboť zde jsou v komunálních volbách v podstatě ukryty i volby krajské. Kdo si tedy dělá zálusk na primátorské křeslo?

V Praze se do komunálních voleb přihlásilo 31 stran a politických sdružení. Někteří mají jen mizivé šance vůbec zasednout v zastupitelstvu, o jiných se diskutuje jako o kandidátech na primátora. Jsou mezi nimi tři lidé, kteří již v minulosti v primátorském křesle seděli – dva z nich přitom jsou také trestně stíháni. Letos bude Praha na rozdíl od minulosti jedním volebním obvodem, Pražané budou volit 65 zástupců, tedy o dva víc než v minulých volbách.

Tomáš Hudeček a TOP 09

Komunální volby v roce 2010 vyhrála v Praze TOP 09. Poprvé od roku 1994 tak nezískala nejvíce hlasů ODS, která však v povolebních jednáních vítěze voleb pro více než následující rok z rady vyšachovala. Nakonec se situace obrátila a od jara 2013 má Praha jednobarevnou menšinovou radu TOP 09 podporovanou ČSSD. Primátorem však není někdejší kandidát TOP 09 Zdeněk Tůma, nýbrž Tomáš Hudeček. Pětatřicetiletý rodák z Olomouce, který se sám označuje za „povodňovou náplavu“ se do Prahy dostal až jako vysokoškolský student. V minulých komunálních volbách kandidoval jako lídr v sedmém volebním obvodu (Praha byla tehdy rozdělena na sedm volebních obvodů) z pozice předsedy stranické buňky v Praze 8, postupně se ale stal ústřední postavou celoměstské TOP 09. Držitel doktorátu v oboru sociální geografie a regionálního rozvoje se stal celoměstským místopředsedou, poté prvním náměstkem primátora (od rozpadu koalice ODS a ČSSD na podzim 2011) a po odchodu ODS z vedení města loni na jaře i primátorem.

Šance na znovuzvolení chtěl Tomáš Hudeček zvýšit například otevřením tunelového komplexu Blanka ještě před volbami, podle posledních informací to ale není příliš pravděpodobné. Kromě sporů s Metrostavem, který má výstavbu silničních tunelů na starost, se Hudeček a jeho lidé v posledních měsících přetahovali se společností eMoneyServices o Opencard nebo s firmou Škoda kvůli novým tramvajím. Jedním z hlavních témat Prahy v uplynulých čtyřech letech bylo například i omezování hazardu. Jeho výsledky jsou však rozpačité a Hudeček kvůli nim sklízí kritiku nejen od opozice, ale i z vlastních řad.

Termín otevření Blanky je nejistý, dlouhodobá dohoda o dalším provozování Opencard není na světě, tramvaje sice budou lépe vybavené, ale nikoli levnější. Hudečkovu snahu obhájit primátorský post může také poškodit trestní stíhání – a od června i obžaloba – kvůli někdejšímu prodloužení smlouvy se společností Haguess na údržbu a správu softwaru k Opencard, které proběhlo v jednacím řízení bez uveřejnění. Policie kvůli tomu obvinila celou tehdejší pražskou radu kromě jedné členky, která u rozhodujícího hlasování chyběla.

Bohuslav Svoboda a ODS

Občanští demokraté jdou do voleb se stejným lídrem jako v roce 2010, který za sebou má stejně jako Tomáš Hudeček i primátorskou zkušenost. Bohuslav Svoboda vstoupil do vrcholné pražské politiky jako lékař, pedagog a bývalý předseda lékařské komory. Ačkoli ODS skončila v minulých celopražských volbách druhá s výraznou ztrátou na TOP 09, uzavřela koalici s ČSSD a Svoboda se stal primátorem. Na konci roku 2011 však vypověděl koaliční smlouvu a uzavřel novou s TOP 09. I když měli občanští demokraté méně zastupitelů než jejich noví partneři, udrželi si v radě rozhodující pozici včetně primátorského postu. Na jaře 2013 o něj však Bohuslav Svoboda přišel, když se TOP 09 rozhodla oslabené ODS zbavit. Svoboda byl tehdy i předsedou městské ODS, musel však čelit rozsáhlé vnitrostranické opozici – čehož nakonec TOP 09 využila.

Do druhých celopražských voleb vstupuje Bohuslav Svoboda sice opět jako kandidát ODS na primátora, avšak v docela jiné pozici než před čtyřmi lety. Tehdy byli občanští demokraté dlouholetými pražskými hegemony a konečné druhé místo pro ně znamenalo těžkou ránu. Dnes je situace docela jiná a druhý nejvyšší počet hlasů by byl pro pražskou ODS jednoznačný úspěch. Strana totiž ve volbách do českého i evropského parlamentu získala v rámci Prahy kolem deseti procent hlasů, dokonce méně než ČSSD.

ODS se v Praze musí vyrovnat s tím, že její lidé od počátku stáli u sporných témat, jako je Opencard či Blanka, a za jejich rozvoj nesli až do minulého roku přímou odpovědnost. Za Bohuslava Svobody a jeho náměstka pro dopravu došlo také k tzv. optimalizaci pražské MHD, při které došlo k rozsáhlým změnám linkového vedení, které se v některých případech ukázaly jako nepromyšlené, a městská organizace Ropid potom musela provést ještě další sérii rozsáhlých změn. Bohuslav Svoboda čelí obžalobě v téže kauze jako Tomáš Hudeček.

Miloslav Ludvík a ČSSD

Sociální demokraté nominovali do čela své pražské kandidátky dosavadního zastupitele Miloslava Ludvíka – ekonoma, který je posledních čtrnáct let ředitelem Fakultní nemocnice v Motole. V zastupitelstvu zasedá od roku 2002, působil také v dozorčích radách městských podniků a krátce předsedal dozorčí radě dopravního podniku.

Ve své zatím nejambicióznější politické roli střídá Miloslav Ludvík Jiřího Dienstbiera. Ten kandidoval za ČSSD na primátora v roce 2010, z povolebních jednání byl však „odstaven“ a v první Svobodově radě (koalice ODS a ČSSD) nefiguroval. Postavení pražské ČSSD je však nyní jiné než před čtyřmi lety – tehdy měla za sebou čtyři roky v opozici, v končícím volebním období naopak zprvu měla své zástupce v radě a od loňského rada podporuje menšinovou „vládu“ TOP 09. V posledních týdnech se ale ČSSD snaží vymezit jako strana opoziční – kritizovala například pronájem nebytových prostor v Kongresovém centru Praha a kvůli Opencard vyzvala k odstoupení radní Evu Vorlíčkovou.

Bohuslav Svoboda (ODS) a Aleksandra Udženija (ODS)
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Marta Semelová a KSČM

Komunisté byli nejslabší ze čtyř stran, které se v roce 2010 dostaly do pražského zastupitelstva. Navíc jejich podpora byla tehdy historicky nejnižší. Více než necelých sedm procent hlasů chce letos v říjnu získat kandidátka vedená učitelkou Martou Semelovou. Státní zastupitelství nyní čeká na posudek, podle kterého se rozhodne, zda z jedničky na komunistické kandidátce nebude třetí z trestně stíhaných volebních lídrů.

Na rozdíl od Svobody s Hudečkem však v případě Semelové nejde o Opencard, ale o její historicko-politické postoje. Marta Semelová opakovaně vyzdvihovala komunistickou vládu v Československu včetně stalinistického období v 50. letech. Trestní oznámení, kterým se policisté a státní zástupce zabývají, se týká vystoupení Semelové v Hyde Parku ČT, kde Semelová mluvila o tom, že přiznání Milady Horákové ve vykonstruovaném komunistickém procesu nebylo vynucené a o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 jako o „internacionální pomoci“.

Koalice STAN, KDU-ČSL a Strany zelených

Ačkoli hnutí Starostové a nezávislí v parlamentních volbách dvakrát spolupracovalo s TOP 09, v komunální politice často kandidovali samostatně, a v Praze se letos proti TOP 09 postaví v rámci ambiciózní volební koalice, na jejíž kandidátce se chtějí do zastupitelstva vrátit někteří bývalí členové. Na prvním místě kandidátky je zástupce Strany zelených Petr Štěpánek, který mezi lety 2006 a 2010 nejenom zasedal v zastupitelstvu, ale do prosince 2009 byl také městským radním. Působil také v dozorčích radách městských firem, v Pražské vodohospodářské společnosti jí předsedal. V posledních čtyřech letech působil pouze v zastupitelstvu Prahy 4. Na dalších místech kandidátky se potom objevili zástupci dalších dvou členů koalice – předseda pražské KDU-ČSL a slivenecká starostka Jana Plamínková (STAN).

Petr Štěpánek, Jan Wolf a Jana Plamínková
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Jiří Payne a Svobodní

Strana svobodných občanů překonala v jarních volbách do Evropského parlamentu pětiprocentní hranici, v Praze přitom získala přes sedm procent hlasů. To dává výhled na zastupitelská křesla kandidátům vedeným místopředsedou strany Jiřím Paynem. Někdejší disident již v minulosti v politice působil, mezi lety 1990 a 2002 byl poslancem za OF a poté ODS. Po sedmileté pauze, během níž byl poradcem prezidenta Václava Klause, založil spolu s Petrem Machem Stranu svobodných občanů, ale kandidatury v jejích řadách byly dosud neúspěšné, ať už předloni do Senátu nebo letos do Evropského parlamentu, kam se dostal pouze předseda strany Petr Mach.

Jakub Michálek a Piráti

V čele kandidátky Pirátů stane v pražských volbách bývalý místopředseda strany Jakub Michálek. Student teoretické fyziky se v minulosti podílel například na protestech proti ujednání ACTA, uspěl také v soudním sporu s ministerstvem financí, kdy prosadil, aby nemusela mít podání prostřednictvím datové schránky elektronický podpis.

Piráti doufají v historický úspěch v komunálních volbách – v celostátních volbách (do EP) na jaře získali v rámci Prahy šest procent hlasů, ačkoli vzhledem k celostátnímu výsledku svého europoslance nemají. Navíc před dvěma lety uspěl v senátních volbách v jednom z pražských obvodů Libor Michálek, který kandidoval za Piráty, Zelené a KDU-ČSL.

Jan Kasl a 65 demokratů Jana Kasla

Třetím z mužů, kteří již stáli v čele Prahy, a míří i do letošních voleb, je Jan Kasl. Primátorem byl za ODS mezi lety 1998 a 2002, nedokončil však celé volební období – rezignoval krátce před sněmovními volbami v roce 2002 a kritizoval ODS jako „stranu zlotřilců“. Prahu potom ponechal pro povodňové léto v rukou svého dosavadního náměstka Igora Němce. Do roku 2006 potom byl Kasl opozičním zastupitelem, když kandidoval za novou stranu Evropští demokraté. Architekt a jednatel developerské společnosti původně jednal o svém návratu do pražské politiky s Andrejem Babišem, kvůli neshodám s pražským vedením ANO však v jeho barvách do voleb nenastoupí. Rozhodl se však kandidovat v čele další vlastní strany, o níž nejprve hovořil jako o Demokratech Jana Kasla, později ji nazval 65 demokratů Jana Kasla.

Kromě samotného exprimátora se na kandidátce objeví i jména dalších bývalých politiků – ministra zdravotnictví Pithartovy vlády Pavla Klenera, ministra dopravy úřednické Tošovského vlády Petra Moose či bývalého pražského opozičního zastupitele Jiřího Witzanyho.

Nahrávám video

Adriana Krnáčová a ANO

Hnutí ANO, které je podle pražských výsledků parlamentních i evropských voleb, jedním z favoritů na místa na pražském magistrátu, u jména svého kandidáta na primátora ale dlouhodobě tápe. Aktuálně má schválenou kandidátku v čele s náměstkyní ministra vnitra a bývalou šéfkou české pobočky Transparency International Adrianou Krnáčovou. Ta se na první místo posunula poté, co se podnikatelka Martina Schopperová – v politice neznámá – ohlášené kandidatury vzdala s tím, že se chce nadále věnovat obchodu. Bylo to již druhé selhání ANO při hledání vhodného kandidáta na primátora. Původně měl jít za ANO do voleb exprimátor Jan Kasl, ale ANO ho z kandidátky odvolalo kvůli jeho neshodám s vedením pražské organizace ANO. Poté nabízel Andrej Babiš kandidaturu řediteli zoologické zahrady Miroslavu Bobkovi, ale neuspěl. 

Adriana Krnáčová je veřejně lépe známá než její předchůdkyně v čele kandidátky ANO. Šest let stála v čele české pobočky nevládní organizace Transparency International, která vydává index vnímání korupce, angažuje se v korupčních kauzách a například poukazuje na problematické veřejné zakázky. Krnáčová působila také v některých soukromých firmách, od letošního března je náměstkyní ministra vnitra.

Výsledky voleb do pražského zastupitelstva v r. 2010:

  1. TOP 09 (30 %): 26 zastupitelů
  2. ODS (23 %): 20 zastupitelů
  3. ČSSD (18 %): 14 zastupitelů
  4. KSČM (7 %): 3 zastupitelé
  5. koalice SZ + SNK (6 %): bez zastupitelů
  6. VV (6 %): bez zastupitelů

Podoby pražské rady 2010–2014:

  • 2010–2011: ODS (primátor a 4 radní) a ČSSD (4 radní)
  • 2011–2013: ODS (primátor a 4 radní) a TOP 09 (6 radních)
  • 2013–2014: TOP 09 (primátor a 9 radních)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
08:57Aktualizovánopřed 13 hhodinami

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
před 15 hhodinami

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
před 16 hhodinami

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
včeraAktualizovánovčera v 21:12

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
včeraAktualizovánovčera v 19:23

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
včeraAktualizovánovčera v 18:06

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
včera v 08:00

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
včera v 06:03
Načítání...