Vojenský prostor Libavá na Olomoucku obsadili v těchto dnech vojáci v záloze. Během největšího cvičení v historii s názvem Hradba 2016 se učí střežit státní hranice nebo důležité objekty. V terénu jsou často až deset hodin denně, odolávají drsnému klimatickému podnebí i náročné fyzické zátěži. Cvičení potrvá až do 22. dubna a celkem se na něm vystřídá až 1 100 tak zvaných záložáků.
Cvičení na Libavé na ploše o rozloze 220 kilometrů čtverečních odstartovali „záložáci“ z Ostravy a Jihlavy. „Celkem bylo povoláno 15 jednotek aktivních záloh, jde o 1100 vojáků aktivní zálohy, zájem o cvičení byl z jejich strany velký. Dotazovali se i s předstihem a tento charakter cvičení vítají. Cvičení jednotek zabezpečuje 80 vojenských profesionálů, během dvou měsíců by se zde mělo vystřídat až 200 profesionálů,“ řekl velitel cvičení Jaroslav Hrabec z Krajského vojenského velitelství Ostrava.
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář označil záložáky za srdcaře. Na Libavé cvičí i v noci a často se přitom brodí v bahně. Mnozí z nich jsou přitom u záloh již několik let. „Máme jednu zemi, a ta je naše. A je potřeba pomoci, když je to zapotřebí. Sám jako jednotlivec nezmůžu nic,“ uvedl sedmačtyřicetiletý Jaroslav Zach, který je u záloh již 12 let. Pohled armády na záložáky se podle něj lepší. „Rok od roku si nás všímají více, také materiální zabezpečení jde nahoru. A v souvislosti s invazí národů z jihu to dostává úplně jiné grády,“ doplnil Zach.
Společně s ostatními záložáky, mezi kterými jsou učitelé, horníci či sanitáři, na cvičení v plném nasazení předvedl, jak by dokázal ochránit střežený objekt před napadením ozbrojených skupin. „Nešel poznat rozdíl mezi vámi a profesionálními vojáky,“ pochválil je Bečvář.
Aktivní zálohy mají asi 1250 členů. Náčelník generálního štábu Bečvář uvedl, že armáda by měla mít podle koncepce do roku 2025 celkem 24 000 vojáků a k tomu 5000 příslušníků aktivní zálohy, kteří budou plnit úkoly běžné pro profesionály. „Já je chci, já je potřebuji. Pro velitele to bude nesmírně významný prvek, který může být významně nápomocen,“ uvedl Bečvář.
Při ohrožení by mohly být zálohy nasazeny třeba právě k ochraně důležitých budov a zařízení, mohly by také doplnit řady profesionálních jednotek v případě ztrát. Za své působení by měli členové aktivních záloh dostávat více peněz, odškodnění také získají v případě nasazení nebo cvičení i jejich zaměstnavatelé.
