Malá vesnička Dílce ležící čtyři kilometry od Jičína má jedno prvenství. Nejvyšší porodnost v Česku. Kuriózní je, že jí k tomu pomohly jen čtyři loni narozené děti, a to dvoje dvojčata. Obec má jen 54 obyvatel, a tak se záhy stala rekordmanem. Přitom na vesnici není obchod, pošta, hospoda ani škola nebo školka. „Nemáme vůbec nic, ale já bych řekl, že jsou tady lidé spokojení,“ říká usměvavý starosta Dílců Ivan Lev.
Vede tam jediná příjezdová cesta, na jejímž začátku stojí upozornění, že dál než do Dílců nepokračuje. Zdálo by se, že v ulicích bude klid a malý provoz. To by se ale člověk mýlil. Tím, že skoro polovinu obyvatel tvoří děti, vesnice žije. „V každém domě jsou minimálně dvě auta, protože jsou všude děti. Naštěstí nezaháleli,“ říká starosta, který už v říjnových volbách nekandiduje.
Z 54 obyvatel je ve vsi 21 dětí do jedenácti let a další miminka jsou na cestě, upozorňuje. „Loni tady byla dvoje dvojčata, tak proto to tak narostlo. Všichni nám závidí,“ říká k vysokému přírůstku. On sám má širokou rodinu. V Dílcích žije jeho syn a jedna z dcer a radost mu tak doma dělá pět vnuček. Celkem jich má ještě o dvě víc.
- V roce 1990 bylo v Dílcích jen 27 obyvatel. Naopak nejvíc jich tam žilo v roce 1928, a to 128 lidí.
Nové domy se nestaví, nejsou parcely
V polovině ze třiatřiceti domů žijí chalupáři. Obývají je celoročně, ale přihlášení tam nejsou. V posledních letech se do vsi přistěhovaly jen dvě mladé rodiny, které tam koupily dům. Obě mají po dvou dětech a do jedné z nich brzy přibude třetí.
„Noví lidé se sem nestěhují. Není kam. Teď tady stavební parcely nejsou a nestaví se. Mladí šli místo starých. Byly tady volné dva domy a do těch se přistěhovaly ty mladé rodiny,“ vysvětluje starosta. Dříve v Dílcích několik nových stavení vyrostlo, ale na starých základech.
Ačkoliv je o pozemky velký zájem, většina z nich patří místním sedlákům a ti je prodávat nechtějí. „Máme velký katastr, ale je to samá zemědělská půda. Na jednu stranu je to ale dobře,“ říká starosta. Jinak by prý hrozilo, že by se brzy z Dílců stal satelit Jičína. „Že jsou okolo nás pole, to je obrovská výhoda,“ míní.
Investují z vlastního
Všechno, co si vybudovali a opravili, platili z ušetřených peněz. „Všechno máme ze svého. Nikdy jsme žádné dotace nečerpali, protože když čerpáte dotace, musíte stejně nejdřív složit kapitál,“ říká starosta a upozorňuje, že obec měla ještě jedno významné prvenství – téměř všichni v ní před lety hlasovali proti vstupu do Evropské unie.
Za vlastní peníze opravili třeba místní zvoničku. V roce 2000 v ní nechali vyměnit zvon, k události se tehdy sešla skoro celá vesnice. Vedle leteckého snímku vsi tak fotka z věšení zvonu dodnes zdobí starostovu kancelář na obecním úřadě.
„My tady máme všechno jedinečné, to jste si mohli všimnout,“ říká, když mluví o požární nádrži na návsi, kterou nechali vybudovat jako bazén. „Měla stát 1,5 milionu a představa, že tam bude zelená nevyměnitelná voda, mě zděsila,“ vzpomíná. Bazén vyšel třikrát levněji a v obci si ho nemohou vynachválit. Nejvíc ho využívají děti, kvůli kterým byl hlavně dělaný. Vejde se do něj 70 kubíků vody. „Na první hasičský zákrok tak vodu máme,“ říká Lev.
Už čtyři roky obec šetří také na veřejné osvětlení. „Mají začít dávat elektriku do země, takže nám vlastně vezmou všechny sloupy a budeme muset udělat nové pouliční osvětlení,“ říká starosta. Našetřený mají už skoro milion.
Když se rozhoduje o větší investici, sejde se klidně celá vesnice. „V konečné fázi ale rozhodnu stejně já, protože to jsou ty tvrdé sedlácké hlavy, to by tady nebylo nic,“ říká starosta. V sedmičlenném zastupitelstvu má zastoupení skoro každá rodina.
Ve vsi není obchod, hospoda, pošta ani školka
Jednou z posledních větších investic bylo nové obecní hřiště pro děti. „Hřiště jsme měli nejdřív dřevěné, ale loupaly se z toho třísky. Nové plastové hřiště udělali Poláci na klíč, přijeli ráno a odpoledne už stálo. Za 150 tisíc a je to věčné,“ libuje si starosta s tím, že hřiště závidí celé okolí a ves ještě ušetřila. Zvažovala se totiž i varianta atrakcí z akátového dřeva od českého dodavatele, jen jeden koník ale vyšel na 30 tisíc.
Jinak ale v obci není téměř nic. Třeba nejbližší školka stojí v nedalekých Jinolicích. „To je dost známá vesnice. Jinolické rybníky, to je pověstné kempoviště. Leží ob jednu vesnici, čtyři pět kilometrů odtud,“ říká Lev. Ani obchod ve vsi žádný není. Dříve tam jezdila pojízdná prodejna, ale teď už ne. Autobusová zastávka je až na hlavní silnici před vsí.
Klasickou hospodu, která tam už pět desítek let není, nahrazuje částečně zvonička, která slouží zároveň jako hasičská zbrojnice. „Hospoda byla u Vaníčků, ale v roce 1964 skončila. Nebyl zájem,“ vysvětluje starosta. Skoro každý pátek se pak místní scházejí u jednoho ze sousedů.
Uchytila se taky letní tradice grilování kuřat na ohništi před zvoničkou. „Máme tam velký gril, na to se navěsí pětadvacet kuřat a už se točí. Chlapi popíjejí a děti řádí. To má tradici už od revoluce, nejdříve se s kuřaty točilo ručně, pak se to vyvinulo na motorový pohon,“ směje se. Občas život ve vsi obohatí i hasičské soutěže.
Dílce budou mít nového starostu či starostku
Ivan Lev je v zastupitelstvu obce už od revoluce. Nejprve jako zastupitel, další volební období začal dělat místostarostu. „Pak se zjistilo, že to stejně vedu, tak jsem začal dělat starostu,“ říká s úsměvem. „A toho dělám už tři nebo čtyři volební období,“ vzpomíná.
Ve vsi je 32 voličů. Volby se tam i letos uskuteční na obecním úřadě ve společenské místnosti, kde obyvatelé slaví třeba Vánoce. Problém je ale sehnat lidi do volební komise, a to i přes to, že si mohou za dva dny vydělat až 1800 korun.
