Chvalatice, Brno - Do kostela chodí čím dál méně lidí, výše příspěvků a darů věřících ale statistiku popírá. Ty se totiž podle farářů oproti minulosti výrazně nesnížily. Pro církev jde o nezbytný příjem. Třeba na opravu kostelů, na kterou by jinak peníze neměla.
Marie Tesařová z Chvalatic na Znojemsku chodila do kostela už jako dítě. Teď vodí mezi barokní zdi svého vnuka. „Je to jediná kulturní památka naší obce, takže jsme rádi, že se konečně začalo něco s naším kostelíčkem dít a že se dočkáme konečně jeho opravy,“ svěřila se Tesařová. Její starost je na místě. Dvoumilionové náklady na opravu střechy a fasády zaplatili zčásti věřící, tedy i ona. „Vyšla nám dotace z evropských fondů - to znamená, že 90 procent na opravy dostaneme. Zbytek si musíme sehnat z vlastních zdrojů,“ popsal farář Milan Plíšek.
Příspěvky věřících jsou fenoménem, který funguje i v době často skloňované ekonomické krize. To je dobrá zpráva pro Vnislava Fruvirta, faráře kostela v brněnské Bystrci. Dary věřících lidí totiž náklady na výmalbu fasády a výměnu oken pokryjí do poslední koruny. Celkem oprava vyjde bezmála na milion. „Do dnešního dne jsme uspořádali i dvě mimořádné sbírky, které vynesly hodně. A pak ještě máme peníze ze soukromých darů. Dáváme na dary potvrzení, aby si je příslušní dárci mohli odečíst z daňového základu,“ řekl farář.
„Víme, že z více než padesáti procent se všechny církve sebefinancují. Musíme říct, že se tak z velké části provádějí se i tyto opravy,“ potvrdil kardinál Dominik Duka. Závislost na dárcích by mohlo vyřešit plánované finanční odškodnění církví, ale jen částečně. Pokud k němu dojde, začne stát podporovat církev v daleko menší míře, než je tomu dnes.
