Rožnov pod Radhoštěm – Ani třeskutý mráz dnes neodradil stovky lidí, kteří se přišli do Rožnova pod Radhoštěm podívat na tradiční valašský masopust. Při této příležitosti se také ve skanzenu křtil slovník frenštátského nářečí. Obsahuje pět tisíc výrazů a čtenáři se zde například mohou dozvědět, na čem si pochutnají, když objednají haferové knedlíky.
Období lidové veselosti, to je masopust. A na Valašsku platí, co vesnice, to jiná slavnost. Například v Zašové na Vsetínsku je vcelku střídmá. Chodí tam průvod dětí ve vojenském a připomínají si svatého Řehoře, patrona vzdělání. Naopak v Zubří je bujarost výsadou dospělých. Pro ty byl v minulosti masopust dobou čerpání sil a radostí. Na polích se nepracovalo, naopak byl čas třeba na svatby nebo zabíjačky.
Masopust (v nářečí také šibřinky, fašank či ostatky) se váže na křesťanské tradice. Jedná se o karnevalové období, které trvá od Tří králů až do Popeleční středy. Ta letos připadá na 22. února. V minulosti byl zejména konec masopustního veselí pro lidi dobou hodování, kdy se mohli bavit a dosyta najíst. Na šlechtických dvorech se konaly bohaté hostiny, na vsích tancovačky a vepřové hody. Poté následuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst.
Franštátské nářečí má vlastní slovník
Masopust má na Valašsku bezpočet variací, stejně jako mluvené slovo. V izolovaném území pod vrcholem Radhoště se kdysi mluvilo směsicí lašského i valašského jazyka, dokonce s nádechem němčiny. Asi nejlépe se ve frenštátském nářečí vyzná Mojmír Horečka. Ovšem i tento čtyřiaosmdesátiletý muž, který celý život typické výrazy zapisoval, byl občas překvapený. „Až dodatečně jsem se dozvěděl, že pivo bylo původně označení nápoje jako takového,“ přemítá stařík.
Pan Horečka právě dnes křtil sborník s pěti tisícovkami hesel, jmenuje se Tak mluvíme pod Radhoštěm. „Těch cizích elementů je tolik, že hrozí zánik specifických výrazů, tónů, způsobů řeči, vyjadřování pocitů. Ten slovník je opravdu poklad,“ ocenila knihu Věra Foltýnová, která s autorem na slovníku spolupracovala.
