V Prostějově se rychlost neměří

Prostějov (Olomoucký kraj) – Prostějovské radary stále neměří a dlouhé týdny ještě nebudou měřit rychlost aut projíždějících městem. Radnice musela jejich provoz v květnu ukončit, protože krajský úřad došel k rozhodnutí, že způsob výběru pokut je protizákonný. Podle některých právníků totiž není měření rychlosti stacionárními radary v Prostějově v souladu se zákonem. Vadí jim především to, že osobními údaji řidičů disponuje soukromá firma. Neukáznění řidiči, které radary zachytily při překročení povolené rychlosti, se tedy mohou začít těšit, že jim zdejší radnice bude muset vyměřenou pokutu vrátit.

Místo pomoci přišla nečekaná rána. Vedení Prostějova očekávalo, že když požádá ministerstvo dopravy o přezkum fungování jedenácti radarů ve městě, ministerstvo mu jejich provoz posvětí a radnice bude moci měřicí zařízení opět naplno spustit. Toužebně očekávaná úřední zpráva však obsahovala přesný opak. „V některých postupech, které v rámci toho systému užíváme, podle jejich názoru dochází ne zcela k naplnění stanovených právních norem,“ uvedl tajemník MÚ Prostějov Lubomír Baláš. Ministerstvu vadí třeba to, že počítačový server, kde se shromažďují soubory o přestupcích s osobními daty řidičů, provozuje soukromá firma Czechradar v Praze a ne v Prostějově. „Kromě jiného je to samozřejmě delegování pravomoci k měření rychlosti na třetí, soukromý subjekt. Vadí nám vazba mezi městem a tímto subjektem,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.

Vedení města veškeré výtky odmítá a tvrdí, že radary provozovalo zcela legálně. „Ta zpráva mne trochu zklamala. Reakce města je taková, že se sešla mimořádná rada, která uložila tajemníkovi, aby se proti zprávě odvolal,“ prohlásil místostarosta Prostějova Vlastimil Uchytil (ODS). Dokud nebude stížnost vyřízena, budou takzvané ptačí budky pouze sledovat provoz bez možnosti stíhat přestupky. A řidiči to vědí. Ukončení radarového měření v Prostějově se projevilo i na statistice, přibylo dopravních přestupků. „Máme tady už i rekord – 165 kilometrů v hodině. Potrestán nebude,“ dodal místostarosta.

Nahrávám video
Reportáž Michala Šebely
Zdroj: ČT24

Na své odvolání očekává Prostějov odpověď od ministerstva za několik týdnů. Doufá, že tentokrát bude mnohem příznivější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 18 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 19 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...