Praha - Přední světový neurochirurg, japonský profesor Takanori Fukushima působící v USA, učil dnes v Praze dvě desítky lékařů operovat mozek technikou tzv. „klíčové dírky“. Tuto metodu vyvinul pro operace nádorů za spánkovou kostí. Kurz profesora byl určen hlavně pro neurochirurgy ze střední a východní Evropy. U nás se tyto kurzy konaly letos již počtvrté.
Operace se provádí skrz kost skalní, nejtvrdší kost v těle, a to malým otvorem a za pomoci operačního mikroskopu. Poprvé v Evropě měli lékaři k dispozici umělohmotné anatomické modely vyrobené v Japonsku podle 3D modelů spánkové kosti. „Vyvíjel jsem s jednou tokijskou společností tento materiál deset let, je to drahé, ale je velmi důležité, aby si lékaři mohli všechno vyzkoušet před skutečnou operací pacienta,“ řekl Fukušima. To zatím šlo jen na pitevnách anatomických ústavů.
Běžně se lékaři operace učí na kostech mrtvých dárců. Tyto operace jsou však spojeny s hygienickými a etickými problémy. „Práce s kadavenózními preparáty, tedy s lidskými ostatky, není úplně jednoduchá. Ať co se týče skladování, ať co se týče etických principů,“ vysvětlil Petr Vachata z Masarykovy nemocnice. Nesnadné je i získat takový preparát a kurzy jsou proto drahé. Díky využití modelů by pro lékaře měly být finančně dostupnější.
Operace v oblasti spánkové kosti je velmi složitá. Nacházejí se v ní důležitá centra, cévy a nervy. „Koncentrace funkcí ve skalní kosti je veliká, je tam sluch, je tam hybnost tváře, veškerá mimika, vyjadřování, je tam rovnovážné ústrojí, potom jsou tam velmi důležité žíly,“ řekl přednosta Neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice Martin Sameš. Lékaři proto musejí struktury v této oblasti dokonale znát.
„Nádory v této části mozku jsou poměrně málo časté, tvoří asi deset procent mozkových nádorů. Operuje se tedy málo často a je to velmi složité, takže výsledky byly v minulosti špatné,“ řekl Sameš. U nás tuto operaci potřebuje ročně 100 až 150 pacientů.
„Neurochirurgové musejí celý život trénovat a učit se. Čím víc operací provedou, tím větší mají zkušenosti. Klesá riziko, že by mohli v mozku nějaké struktury poškodit. Pro pacienta je pak operace bezpečnější, rychleji se hojí a pacient se dříve vrací do života,“ dodal. Ve světě se proto v devadesátých letech vytvořila skupina neurochirurgů, kteří chtěli úspěšnost vylepšit a začali organizovat specializované kurzy.
V rámci kurzu provedl Fukushima v pátek také operace čtyř pacientů Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, které mohli sledovat odborníci z osmi zemí světa. Přenášely se totiž online internetem například i do Japonska, Číny nebo na Nový Zéland.
