Praha - Pěstounů v Česku postupně přibývá, může za to i změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která pěstouny více podporuje. V Pardubickém kraji spustili nedávno pilotní projekt, díky kterému najdou děti náhradní rodiče rychleji. Úřady se zaměřují hlavně na umísťování sourozeneckých skupin, dětí z menšinových etnik nebo se zdravotním postižením, pro které se pěstouni hledají nejhůře.
„Potřebujeme pěstouny nejen pro zdravé děti, ale třeba i pro děti postižené, nebo hyperaktivní,“ vysvětluje radní Pardubického kraje Pavel Šotola. Pokud je dítě např. hyperaktivní, tak mu odborná komise vyhledá rodinu, která má blízko ke sportu. Ne každá rodina ale se žádostí uspěje. „Klade to vysoké nároky na zdravotní stav, na osobnost pěstouna nebo na to, jaké má děti,“ uvedla vedoucí sociálního odboru Pardubického kraje Helena Zahálková.
Zájem o svěření dětí roste nejen mezi trvalými pěstouny, kteří se o děti starají většinou až do jejich plnoletosti, ale i mezi dočasnými pěstouny, kterým úřady svěří dítě na krátší dobu, než najdou vhodné náhradní rodiče. V loňském roce počet pěstounských rodin vzrostl z 331 na 365, počet dočasných pěstounů pak vzrostl ze sedmi na dvanáct, teď už jich je patnáct. V rámci celé republiky je Pardubický kraj v počtu pěstounů na třetím místě po Moravskoslezském kraji a Praze.
V kojeneckých ústavech, dětských domovech a dalších ústavech v Pardubickém kraji žilo vloni přibližně čtyři sta dětí. Jejich počet se ale postupně snižuje. Například v Dětském centru Veská u Pardubic teď je 29 dětí, asi o deset méně než před rokem.
