V Jizerských horách se podařilo pořídit snímky rysa ostrovida – šelmu zachytila fotopast. Že tam žije, sice ekologové předpokládali několik let, ale jednoznačné potvrzení stále chybělo. Vzácná kočkovitá šelma byla na severu Čech vyhubena v 18. století.
Rysa se podařilo vyfotit v polovině prosince. Zachytila ho fotopast umístěná na severních svazích přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.
Podle Miroslava Kutala z Hnutí DUHA dosud měli ekologové o rysech v Jizerských horách jen nedoložené údaje, například svědectví lesníků. „Hmatatelný důkaz, vyfocená stopa nebo fotka z fotopasti – tu se podařilo pořídit až teď.“
Zda se rys ostrovid do oblasti vrací ze Šumavy, Karpat či jiných evropských populací, zatím není jasné. Mohla by to odhalit genetická analýza vzorků trusu nebo srsti, ty však zatím nebyly nalezeny. Právě na jejich vyhledávání se nyní soustředí pozornost jizerských zoologů a ochranářů, sdělil Jan Piňos z Hnutí DUHA.
„Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením, že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti,“ uvedl ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci Jiří Hušek.
V Jizerských horách může žít maximálně několik jedinců rysa
Plachá šelma našla v Jizerských horách prostor k životu navzdory tisícům turistů. Podle Huška jí může být domovem třeba obtížně přístupná skalnatá divočina Jizerskohorských bučin. Rezervace o rozloze téměř 30 čtverečních kilometrů poskytuje dostatek potravy i klidu k životu a rozmnožování nejen rysům, ale i dalším vzácným živočichům.
„Z některých indicií je možné usuzovat, že populace rysů v Jizerských horách už může být stabilní, že se tu možná i rozmnožují,“ řekl Hušek. Podle něj ale v Jizerských horách mohou žít maximálně jednotlivé kusy rysa, určitě ne desítky jedinců.
Rys možná přišel do Jizerských hor z Krkonoš
Naposledy spatřili rysa v Jizerských horách před několika sty let. Český zákon ho proto chrání a stát dokonce hradí veškeré škody, které šelma napáchá. Jde o zvíře velmi plaché, ale vyhledávané pytláky, kterým v případě zabití rysa hrozí až 3 roky za mřížemi.
Potvrzení další velké šelmy na českém území se podařilo díky spolupráci Hnutí DUHA Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v rámci společného monitoringu evropsky významných druhů šelem.
Snímek rysa je první fotodokumentací této šelmy na české straně Jizerských hor, loni byl zachycen v Polsku. Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem může jít o stejné zvíře, které v minulých letech zaznamenali v Krkonoších. Tuto zimu se tam však zatím rysa vyfotografovat nepodařilo.
Rys v přírodě reguluje počty přemnožených kopytníků
„Rysi a vlci se postupně vracejí do našich pohraničních hor. Je to výborná zpráva pro milovníky přírody i pro lesy a lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak plní důležitou funkci: reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu,“ řekl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA. Návrat šelem je podle něj pomalý, a lidé tak mají čas si na jejich přítomnost zvyknout.
„Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince, nebo o zvíře, které se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz – pokud se podaří najít vzorky trusu,“ dodal Kutal.
Skvrny na srsti jako otisky prstů u člověka
Zoologové doufají, že portrétů predátora bude přibývat a jedinečné skvrny na srsti umožní spolehlivou identifikaci zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem na severu.
Podle nejnovější publikace, která shrnuje dosavadní poznatky o výskytu velkých šelem v širší oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Górach Stołowych a na Broumovsku, se v letech 2012–13 vyskytovali na tomto území minimálně dva až tři rysi.
Díky fotopastem ochránci zvířat úspěšně sledují i život vlčí smečky v okolí Máchova jezera.
