Ústavní soud zrušil rozhodnutí, které neumožňovalo muži ve vazbě osobní ani telefonický kontakt s dcerou. Bolívijec se švédským občanstvím byl stíhán kvůli tomu, že dítě bez souhlasu české matky odvezl do zahraničí. Soud nyní zohlednil především respekt k rodinnému životu a nejlepší zájem dětí vězněných rodičů. Poukázal i na nedostatečné zdůvodnění dřívějšího soudního rozhodnutí.
Podle ústavních soudců se krajský soud v Hradci Králové vůbec nevypořádal s otázkou, jaké opatření by bylo v nejlepším zájmu dítěte a jak zajistit zachování vztahu s otcem. Nezjistil, jaké jsou poměry ve vazební věznici, zda tam připadají v úvahu návštěvy. Pouze konstatoval, že v době vazby nelze přímý kontakt otce s dítětem upravit.
Otec dítěte se už dostal na svobodu. Nález ale bude mít dopad na další kauzy, stejně jako podobný verdikt Ústavního soudu z loňského roku, který se týkal jiného muže vězněného za trestnou činnost nesouvisející s dětmi. Úplné vyloučení osobního kontaktu vězněných rodičů s dětmi musí zůstat výjimečným opatřením, které je podle ústavních soudců nutné vždy přesvědčivě odůvodnit.
Muž má šestiletou dceru s Češkou. Společně žili střídavě u nás a poté ve Švédsku, ale matka se rozhodla jejich vztah ukončit a odcestovala s ní zpět domů. V opatrovnickém řízení navrhovala, aby byla ponechána v její výlučné péči, zatímco otec se marně domáhal střídavé péče a justice opakovaně zamítala jeho návrhy na povolení vycestování dcery do zahraničí.
Muž pak nerespektoval předběžné opatření, nepředal dceru matce a odjel s ní do ciziny. Deset měsíců spolu navštěvovali členy jeho rodiny v Británii, Francii, Španělsku a Švédsku, kde jej také loni v lednu zadrželi. Dceru si vyzvedla matka, otce vydali do Česka a začali stíhat pro zavlečení, únos a zanedbání povinné výživy. Loni tak strávil několik měsíců ve vazbě.
