Zástupci Slezské diakonie zhodnotili roční projekt podpory několika rodin uprchlíků – iráckých křesťanů, kteří našli svůj nový domov v Českém Těšíně. Slezské diakonii se podařilo najít zaměstnání pro pět z šesti Iráčanů, kteří mohou pracovat. Další jsou totiž nezletilí nebo studují. Ve skupině je také sedmdesátiletá žena a matka na mateřské, upřesnil referent pro uprchlíky Zdeněk Kašpárek.
Jeden ze zaměstnaných Iráčanů je truhlář. Uplatnění našel ve firmě, která dělá interiéry. Další čtyři vypomáhají ve službách Slezské diakonie. Šestý Iráčan by mohl do práce nastoupit v horizontu několika týdnů.
Ze čtyř rodin, které dorazily loni v únoru a v březnu, se do Iráku vrátilo šest osob. „Kulturní, jazyková a společenská bariéra byla podle nich větší, než předpokládali,“ uvedl referent pro uprchlíky Zdeněk Kašpárek. Zpět do Iráku cestovali na vlastní náklady. Podle Zdeňka Kašpárka nyní bydlí v karavanech.
V tuto chvíli tak žijí v Českém Těšíně tři rodiny, jež bydlí v samostatných bytech. „Dvě z nich jsou ve stejném bytě, kam se původně přistěhovaly. Další skupina ho vyměnila – jde o třígenerační rodinu,“ dodal referent pro uprchlíky s tím, že rodina potřebovala větší prostor.
- Přijímací a pobytová střediska
Muži 155
Ženy 140
Děti 60
Celkem 355 - Zařízení pro zajištění cizinců
Muži 57
Ženy 8
Děti 0
Celkem 65 - Počet ubytovaných klientů v integračních azylových střediscích: 81
- Nejčastější státní příslušnosti klientů v pobytových, přijímacích a integračních střediscích – Ukrajina, Čína, Irák, Arménie.
- Nejčastější státní příslušnosti klientů v zařízeních pro zajištění cizinců – Ukrajina, Vietnam, Pákistán.
Skupina původně devatenácti iráckých křesťanů obývala středisko Karmel ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku. Loni v březnu se na několik měsíců přestěhovala do soukromého Areálu Přístav v Soběšovicích v těsné blízkosti Žermanické přehrady. První děti pak od loňského května nastoupily do církevní základní školy v Třinci na Frýdecko-Místecku.
Uprchlíky na několik míst v Česku přivezl se souhlasem vlády Nadační fond Generace 21. Vláda ale před časem program přesídlení iráckých křesťanů zrušila, protože část z nich v zemi být nechtěla. Někteří odjeli do Německa, někteří se vrátili do Iráku. V Česku zůstává na 34 uprchlíků, kromě těch, kteří se přestěhovali do Českého Těšína, jsou také v Praze.
Slezská diakonie se o uprchlíky starala necelý rok na základě smlouvy, kterou má uzavřenou s nadačním fondem. Pak bude chtít získat peníze od kraje či státu a v některých sociálních projektech ve vztahu k uprchlíkům pokračovat.
Chovanec: Program přesidlování uprchlíků obnoven nebude
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nepředpokládá, že by česká vláda v letošním roce obnovila program přesidlování křesťanských uprchlíků z Iráku. Přesídlovací program začal loni v lednu, kdy přijeli první uprchlíci. Do země jich dorazilo 89. Vláda program zrušila o čtyři měsíce později kvůli tomu, že část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
„Nevidím k tomu žádný důvod, část těch lidí je zpátky doma, část je v Německu a dodneška se s německými orgány přetahujeme o to, jestli nám je vrátí nebo nevrátí. Část zůstala a integruje se. Nemyslím si, že je potřeba v tom projektu pokračovat,“ uvedl Chovanec.
Ministr opět odmítl kvóty, na základě kterých by Česko mělo do konce letošního roku přijmout 2691 lidí ze středomořských zemí, které nejvíc zasáhla migrační krize. „Nikdy kvóty nepřijmeme a nikdy se v tomto systému nebudeme pohybovat,“ řekl Chovanec.
Přerozdělovací kvóty se týkají krizového rozdělení 160 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Podle Chovance kvóty z evropských zemí plní jen Německo a Švédsko, zatím podle něj bylo přerozděleno jen něco málo přes šest procent z plánovaného počtu uprchlíků.
V Česku je na základě kvót podle dřívějších údajů vnitra 12 uprchlíků. Další pokusy o případné přesídlení migrantů podle Chovance selhaly, protože nestrpí bezpečnostní prověrky. „Nevytrvají do jejího konce, někde se rozplynou a zmizí. V každém případě sem nepustíme nikoho, koho neprověříme,“ zdůraznil Chovanec.
- Nadační fond generace 21 v letech 2015 a 2016 zajišťoval přijetí 37 konkrétně vybraných rodin iráckých křesťanů z Libanonu a Iráckého Kurdistánu do České republiky. Impulsem byla situace na severu Iráku, který byl dobyt bojovníky teroristické organizace Islámský stát.
- Nadační fond dojednal s vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD), že bude přesídlení iráckých křesťanů sám plně financovat z prostředků od dárců z řad jednotlivců i církví a zhostí se i zajištění ubytování a následné integrace uprchlíků do české společnosti. Úkolem státních orgánů bylo provedení bezpečnostního prověření a udělení azylu.
- V rámci projektu mělo být přesídleno 153 běženců, 130 vnitřně vysídlených lidí z iráckého Kurdistánu a 23 iráckých uprchlíků, kteří před islamisty utekli do Libanonu. Ti se měli započítávat i do závazku České republiky přijmout 400 uprchlíků v rámci evropského řešení migrační krize.
- Celkem 89 iráckých křesťanů přicestovalo do České republiky během zimy roku 2016. Dočasně ubytováni byli nejprve v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy, středisku Karmel ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku a penzionech v Brně a Praze. Zhruba po dvou měsících si s pomocí Nadace začínali nacházet byty a práci.
- Již na konci března roku 2016 se do Iráku rozhodla vrátit rodina ubytovaná v Brně. Svůj krok zdůvodnila steskem prarodičů po vlasti. Další skupina 25 iráckých křesťanů na začátku dubna odjela do Německa, kde část z nich dostala církevní azyl. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci přesídlení zbývajících uprchlíků pozastavil a vláda následně rozhodla, že projekt nebude pokračovat.
- O cestu do Německa se pokusila i další skupina iráckých uprchlíků, ale přes hranice se nedostali. Rozhodli se proto vrátit do Iráku. V září roku 2016 Českou republiku na vlastní náklady opustila další irácká rodina.
- Aktuálně žije v České republice 34 přesídlených iráckých křesťanů.
