Praha – Mariánský sloup, který připomíná poslední morovou ránu, jež zasáhla Prahu, čeká rekonstrukce. Výzdoba památky, která stojí na Hradčanském náměstí od 18. století, je v havarijním stavu, restaurátoři ji proto začali odstrojovat. V příštích třech letech budou zkoumat stav samotného sloupu, ale především opravovat sochy. Některé z nich už se na sloup nevrátí, nahradí je kopie.
Sloup postavený uprostřed Hradčanského náměstí v místě, kde se při velkém moru v letech 1713 a 1714 konaly bohoslužby pod širým nebem, nikdy neprošel důkladnou celkovou opravou. Sloup samotný byl sice přestavěn v 19. století, ale po celou dobu na něm zůstávaly všechny sochy. „Nebyly nikdy sneseny dolů, byly opravovány vždy na místě, a to naposledy na konci 80. let minulého století. Byly doplňovány poškozené partie, ale od doby, kdy byl v 19. století sloup přestavěn, neprošel důkladnější opravou,“ upozornila Marie Foltýnová z Galerie hl. m. Prahy.
Jako první bezmála po dvou stoletích opustila hradčanský mariánský sloup socha svatého Vojtěcha. Tunovou plastiku obalili památkáři matracemi a molitanem a jeřábem naložili na nákladní auto. Kromě Vojtěcha jsou na sloupu ještě svatí Václav a Vít, Panna Marie a dalších šest soch světců. Památkáři všechny snesené sochy důkladně zkontrolují a restaurují. Některé těžce poškozené části výzdoby v budoucnu nahradí kopie. Památkáři zatím váhají, co udělají se sochou Panny Marie. Ta totiž není původní, jde o kopii z konce předminulého století. V úvahu připadá její pozlacení – zlatou barvu měla původní socha, nikoli však od počátku. „Měli bychom se držet historie, návrh na pozlacení může padnout, ale myslím, že se památkáři budou držet původního vzhledu z roku 1736,“ naznačila ovšem Marie Foltýnová.
Samotný sloup zřejmě nebude nutné rozebrat, ačkoli i k tomu se odborníci původně chystali. „Po výpočtech to vypadá, že je sloup na devadesát procent staticky v pořádku. Více budeme ale vědět až poté, co bude sejmuta vnější figurální výzdoba,“ uvedla kurátorka.
Morový sloup stojí uprostřed Hradčanského náměstí od roku 1736. Stavěl se ale přes deset let, jeho stavbu schválil císař Karel VI. v roce 1725. Připomíná poslední morovou epidemii, která postihla střední Evropu po roce 1711. V českých zemích zahubila černá smrt 25 tisíc lidí, v Praze řádila nejsilněji.
