Kladruby - Starokladrubští koně jsou jedinými živými tvory na světě, kteří jsou zároveň národní kulturní památkou. Na rozsáhlou rekonstrukci Národního hřebčína v Kladrubech ale kvůli kolizi zákonů dosud nedohlíželi veterináři, ale jen památkáři. Teď se ovšem ukazuje, že bez veterinářů stáje modernizovat nejde.
„U všech staveb, kde se chovají zvířata, je veterinární správa součástí stavebního řízení,“ řekl ČT ředitel Krajské veterinární správy Pardubice Josef Boháč. Protože jsou ale koně památkou, dosud na ně dohlíží jen památkáři.
Problém nastal kvůli změně projektu na rekonstrukci. Podlaha ve stájích měla být původně jílová, hřebčín chce ale speciální asfaltovou směs. „Umožní nám snazší mechanickou očistu,“ uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek. Takovou změnu ale musí podle kritiků posoudit veterináři. Asfaltová směs totiž nemusí být do stájí vhodná.
Národní hřebčín proto požádal krajskou veterinární správu o spolupráci, a to i přesto, že není účastníkem stavebního řízení. Samotná rekonstrukce musí být hotová nejpozději na konci listopadu, jinak hrozí, že hřebčín bude vracet evropské dotace.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Chovem koní zabývá přes 400 let, v roce 1579 císař Rudolf II. chovu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Leží v Polabské nížině nedaleko Pardubic a v současnosti chová skoro 600 koní. Koně Národního hřebčína v Kladrubech jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). Hřebčín a kmenové stádo běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. Česká republika také usiluje o to, aby byl zapsán na prestižní seznam UNESCO. Po celém světě žije 1 700 starokladrubských koní. Nejoblíbenější jsou mezi chovateli v Německu a Rakousku.
