Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Iva Hrdinová před kárným senátem Nejvyššího správního soudu uhájila svůj postup při přerozdělování incidenčních sporů. Senát ji zprostil kárné žaloby, kterou podala ombudsmanka Anna Šabatová. Veřejná ochránkyně práv poukazovala na to, že Hrdinová opatření, která dělala, neprojednala se soudcovskou radou.
Ombudsmanka Anna Šabatová vytýkala předsedkyni ostravského soudu Ivě Hrdinové, že každoročně ve stovkách věcí měnila zákonné soudce a svůj postup neprojednávala se soudcovskou radou. „Řádově šlo o tisíce věcí. Měla zákonnou povinnost sama iniciativně předkládat návrhy opatření soudcovské radě,“ řekla Anna Šabatová.
Soudkyně: Pravomoc vyplývala z insolvenčního zákona
Iva Hrdinová zdůraznila, že při vydávání opatření využila svou tehdejší pravomoc plynoucí z insolvenčního zákona. Cílem bylo předejít průtahům, zrychlit řízení. „Průtahy, které by jinak vznikly, by byly skutečně mnohaleté,“ vysvětlila.
Podle kárného senátu sice z dnešního hlediska šlo o pochybení, nicméně daný výklad zákona se nabízel, šlo o častější praxi, kterou soudy vyšších instancí tehdy ještě nezpochybňovaly. „Nelze to hodnotit ani jako nevědomou nedbalost,“ řekl předseda kárného senátu Radovan Havelec.
Zákon se později změnil. Přerozdělování spisů se od té doby děje prostřednictvím rozvrhu práce, nikoliv prostého opatření předsedkyně soudu.
Ombudsmanka: Soudci nemohli napravovat průtahy, neměli spisy
Další chybu ombudsmanka viděla v tom, že když Hrdinová kvůli průtahům podala kárné žaloby na ostravské soudce Aleše Volného a Evu Slaběňákovou, tak poslala ke kárnému senátu originály jimi projednávaných soudních spisů.
„Nemohli jednat, nemohli napravovat průtahy, které jim vytýkala,“ konstatovala veřejná ochránkyně práv. Zpravidla se v rámci kárného řízení posílají kárnému senátu fotokopie sporných spisů. Hrdinová připustila, že skutečně poslala originály. Podle kárného senátu nejde o takové pochybení, aby dosáhlo míry kárného provinění.
V takzvaných incidenčních sporech, kterých se týkal první okruh výtek ombudsmanky Šabatové, jde zpravidla o vyloučení věci z majetkové podstaty, případně o pravost, výši, pořadí nebo trvání pohledávek. Spory řeší stejný soud, který vede celé insolvenční řízení. Zákon umožňuje předsedovi soudu opatřením přidělit spor jinému soudci, a to zejména pokud hrozí průtahy.
