Státní pozemkový úřad neměl podle právní zástupkyně benediktinů důvod, aby odmítl restituční nárok Benediktinského opatství svatého Václava v Broumově na vydání pozemků na Broumovsku. Advokátka Alena Štumpfová to uvedla u Krajského soudu v Hradci Králové, kde soud začal projednávat první ze čtyř podaných žalob řádu na pozemkový úřad. Ten naopak navrhuje žalobu zamítnout.
Soud kvůli restitučnímu nároku benediktinů začal na svatého Benedikta
Podle Štumpfové pozemkový úřad rozhodl na základě opisu výměru ministerstva zemědělství. Jádro sporu tkví v tom, zda konfiskační výměr z prosince 1946 vůbec platil. „My říkáme, že tento výměr neexistuje. Oni tvrdí, že to byl opis. My říkáme ano, ale konceptu a ten koncept se nikdy nestal rozhodnutím. Nebyl nikdy realizován,“ uvedla Štumpfová.
Právní zástupkyně pozemkového úřadu Šárka Lindovská ale řekla, že úřad zajistil doklady, které možnost vydání pozemků zpochybňovaly, například opis výnosu ministerstva zemědělství, kterým ministerstvo rozhodlo o konfiskaci majetku. „Ke konfiskaci došlo a to dle zákona,“ prohlásila.
Spor se dotýká i historie řádu na Broumovsku
Sporný výměr ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946 tvrdí, že někteří broumovští benediktini za války spolupracovali s nacisty, a proto stát majetek zabavil podle Benešových dekretů. „K tomu se nebudu vyjadřovat. Nemusíme se obsahem něčeho, co nebylo vydáno, vůbec zabývat. Můj osobní názor je, že to bylo svinstvo. Byla zjitřená doba, příležitost získat majetek,“ prohlásila Štumpfová. Historik broumovského muzea Karel Franze jí dává za pravdu: „Benediktiny není možné označit za kolaboranty. Tohle jsou smyšlený informace, které nesou veškerý znaky pozdější komunistické denunciace po roce 1948.“
Štumpfová také tvrdí, že od prosince 1946 Zemský národní výbor v Praze rozhodl o tom, že žádný církevní majetek nepodléhá konfiskaci podle Benešových dekretů. O zastavení konfiskace majetku církevních subjektů podle ní rozhodla v prosinci 1946 také vláda. Žaloba se týká dvou parcel u Heřmánkovic na Broumovsku. Soud během dnešního dne četl listinné důkazy. Soudce Jan Fifka další jednání odročil na 8. ledna 2016.
Pozemkový úřad v lednu oznámil, že benediktinům odmítl vydat více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku, které benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945. Nemovitosti se podle úřadu nestaly předmětem majetkové křivdy. Benediktinský klášter pozbyl část zemědělského majetku podle úřadu v dubnu 1919 při první pozemkové reformě, o další část přišel v červnu 1945 při konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.