Vápnění Krušných hor letos zajišťují kromě velkých Andul také Turbočmeláci. Obyvatelé si v minulých letech stěžovali, že jsou práškovací stroje příliš hlučné, a tak na pomoc přispěchaly tišší a přitom výkonnější stroje Z-137T.
Vápnění probíhalo na horách v severních Čechách i ve Slezsku již v minulosti, Lesy ČR ho znovu spustily loni. Má snížit kyselost půdy, kterou způsobil provoz hnědouhelných elektráren v 70. a 80. letech. Pro piloty je to náročná práce. Denně absolvují až 70 startů a přistání.
Práškování je náročné a může být také nebezpečné. Stroje létají nízko nad terénem. I malá chyba může skončit tragicky. „Nad stromy ve výšce deseti patnácti metrů není šance téměř žádná,“ podotkl pilot Anduly (tedy Antonovu An-2) Miroslav Pavlata. Kromě letadel zajišťují vápnění hor také vrtulníky.
Z letadel zajišťovaly loni vápnění Krušných hor tři Anduly, ale obyvatelé si stěžovali na hluk. Proto je letos částečně nahradili Turbočmeláci. Oproti Andulám nebo původním Čmelákům Z-37 jsou výkonnější a tišší. „Je to letoun s turbovrtulovým motorem. To znamená, že to není klasický pístový motor, je to proudový motor s turbínou,“ charakterizoval Turbočmeláka jeho pilot Boris Lang.
„Letecká základna“, odkud letadla startují, vznikla na louce uprostřed Krušných hor. Kromě Anduly, Turbočmeláků a jejich pilotů nechybějí na místě také mechanici, kteří zajišťují, že stroje piloty nízko nad terénem nezradí. Hodně práce mají i nakladači a bagristé. Nákladní auta na místo navozila asi dva tisíce tun vápence, který bylo nutné naložit do letadel. Andula unese mírně přes tunu.
Vápnění Krušných hor potrvá ještě měsíc, Lesy ČR za ně zaplatí zhruba 90 milionů korun. Průběžně lesníci zjišťují, jaký efekt práce má. „Berou se vzorky půdy, zjišťuje se, jaká je účinnost vápnění z předchozích období,“ shrnul krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner.
Letadla se nad hory nejspíše ještě vrátí. Ministerstvo zemědělství uvažuje o další vlně vápnění.
