Opava - Slezská univerzita v Opavě pořádá speciální kulinářské večery, na kterých seznamuje studenty i veřejnost s novým gastronomickým trendem zvaným entomofagie. Zabývá se využíváním hmyzu jako potraviny. Zatímco v chudých zemích v různých koutech světa lidé jedí hmyz jako snadno dostupný zdroj bílkovin z nouze, v Evropě je to jen nevšední delikatesa. Podle akademiků má entomofagie budoucnost nejen v rozvojových zemích.
Podle odborného asistenta Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Slezské univerzity v Opavě Alexandra Burdy je to potravina budoucnosti. „V současné době se o hmyzu uvažuje jako o stravě, která by měla pomoci hladovějící Africe a chudým asijským zemím. V Evropě je to zatím jen rozmar, přichází mu však na chuť stále více lidí,“ řekl Burda.
Kuchař Jan Pařízek začal s brouky, červy a housenkami experimentovat na univerzitě, Teď už se přípravě pokrmů z různých druhů jedlého hmyzu, kterých je na světě kolem patnácti set, věnuje šest let. „Pozorujeme, že zájem o naše speciality roste,“ říká Pařízek, který upravuje a servíruje například sarančata, šváby nebo cvrčky.
Hmyz je dosti výživný, z osmdesáti procent obsahuje bílkoviny. Má v sobě i hodně nenasycených mastných kyselin a vlákniny. „Kvalitou se dá přirovnat k drůbeži nebo rybám,“ říká Pařízek. Pro kuchaře je příprava hmyzu zajímavá i tím, že jeho chuť závisí na prostředí, ve kterém žije. „Pokud budeme červy nebo cvrčky živit česnekem, budou chutnat po česneku. Pokud vezmeme vážky z volné přírody, chutnají po rybách,“ vysvětluje kuchař.
Sbírat hmyz k jídlu ve volné přírodě ale organizátoři hmyzích ochutnávek nedoporučují. „Zájemci by měli využívat výhradně hmyz ze specializovaných farem. Ty nejbližší jsou v Německu. Brouci z našich zahrad mohou obsahovat našemu tělu nebezpečné látky, třeba pesticidy,“ upozorňuje Pařízek.
