Zámek v Moravském Krumlově našel využití opuštěných prostor po Slovanské epopeji. Přestěhovaly se tam desítky obrazů a soch - nejcennější díla ze sbírek Jana a Medy Mládkových. Díky expozici tvorby českých autorů 2. poloviny 20. století se má Moravský Krumlov znovu stát turisticky atraktivní. Návštěvníky totiž ztratil před čtyřmi lety, když restaurátoři odvezli slavnou Slovanskou epopej malíře Alfonse Muchy.
"Myslím, že to bylo náročné, ale splnitelné," okomentoval celý proces stěhování části sbírky mecenášky umění Medy Mládkové starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). Základem přemístění obrazů bylo dodržení podmínek stanovených Národním památkovým ústavem pro vystavování uměleckých děl. "Domluvili jsme se na vystavení stěžejnéch děl druhé poloviny 20. století v rámci tvorby českých autorů," pokračoval Třetina.
Před umístěním instalace byly proto nainstalovány měřiče tepla, klimatizace, přístroje nutné k udržané stálé vlhkosti a teploty ve výstavních prostorách. "Plníme tím slovo, které jsme dali v roce 2011, když se v odváželi díla Slovanské epopeje, že jsme schopní nachystat prostory tak, aby tu mohla být vystavená veškerá umělecká díla jakéhokoli druhu," vysvětlil starosta.
Věří, že výstava ze sbírek manželů Mládkových výrazně oživí turistický ruch. "Chystáme v návaznosti po otevření výstavy spolupráci s Moravskou galerií i dalšími galeriemi nejen na Moravě, ale i na Slovensku a v Rakousku," řekl Třetina. Nahradit Slovanskou epopej podle něj ale nelze. "Lze ale vystavit něco jiného," dodal.
Mecenáška umění si zámek vyhlédla sama
Známá mecenáška našla na krumlovském zámku prostory, kde by mohla vystavovat stovky uměleckých děl ze svých depozitářů. Místo si zvolila sama především kvůli velkým a rozlehlým výstavním prostorám. Zámek už navštívila minulý rok, aby si jej prohlédla a určila si základní podmínky, kterými jsou dodržení optimální vlhkosti a teploty kvůli ochraně obrazů a také to, že město umělecká díla pojistí. Ty muzeu zapůjčí zdarma.
Až do soboty, kdy se otevře výstava v Moravském Krumlově, bude jediným místem, kde je zatím možné prohlédnout si celoživotní sbírku manželů Mládkových, pražské Museum Kampa. Meda Mládková jej s manželem Janem založila v roce 2003 a vystavuje tam třeba díla Františka Kupky, jednoho z prvních českých abstraktních malířů, kterého mecenáška pomohla světu objevit. Sbírka Medy Mládkové čítá dvě stě děl Kupky, což ji činí největší soukromou sbírkou tohoto autora na světě. Sbírka Mládkové zahrnuje také středoevropské moderní umění, mimo jiné práce Jiřího Koláře, Karla Malicha, Stanislava Kolíbala nebo Karla Nepraše.
Narodila se 8. září 1919 v Zákupech v severních Čechách do rodiny sládka. Po válce odešla studovat ekonomii do Švýcarska a v cizině už zůstala. Tam si vydělávala na studia tak, že jsem tancovala v hotelích. V Paříži později vystudovala umění a založila první české exilové nakladatelství Edition Sokolova podle svého rodného jména.
Nedlouho nato potkala dva muže, kteří jí změnili život: svého manžela a významného ekonoma Jana Mládka a celoživotního přítele a malíře Františka Kupku. Poté přesídlila do Spojených států a pomáhala zde krajanům - přispívala k šíření děl českých spisovatelů a novinářů, později se rozhodla sbírat díla českých umělců.
Od roku 1989 hledala v Praze prostory vhodné pro vytvoření muzea moderního umění, aby mohla své sbírky zpřístupnit veřejnosti. Muzeum Kampa se od svého otevření v roce 2003 stalo významnou kulturní institucí.
V nově zrekonstruovaném zámku byla původně instalována expozice cyklu Slovanská epopej od malíře Alfonse Muchy. Ta byla v zámeckých prostorách k vidění téměř padesát let. Pak ale odborníci z Galerie hlavního města předložili starostovi Krumlova posudek, ve kterém stálo: pět smotaných pláten se musí odvézt do vhodnějších prostor v Praze a tam se musí rozbalit a restaurovat. Zámek v Moravském Krumlově by jim uškodil. Pět děl do Prahy potom v roce 2011 následoval zbytek výstavy. Ta se tak přesunula do pražského Veletržního paláce.
Cesta epopeje do Moravského Krumlova
Nejdříve bylo jedenáct pláten z cyklu Slovanské epopeje vystaveno v roce 1919 v pražském Klementinu. O několik měsíců později v letech 1920 a 1921 pak už obrazy získávaly uznání na expozicích v New Yorku a Chicagu. Celá epopej pak byla poprvé k vidění v roce 1928 v pražském Veletržním paláci a malby přešly pod správu Galerie hlavního města Prahy. O pět let později pak byla plátna uschována do depozitáře a světlo spatřila až v roce 1963, když byla vystavena na zámku v Moravském Krumlově. V roce 2011 se pak Slovanská epopej po různých domluvách a protestech definitivně vrátila do Prahy.
Malířův vnuk John Mucha se snažil přemístění cyklu do Veletržního paláce v hlavním městě zabránit soudní cestou. Ale neúspěšně. Odvolával se přitom na podmínku svého děda, že obrazy mají být vystaveny na důstojném místě.
John Mucha požadoval, aby obrazy jeho děda byly umístěny v nové galerii na místě bývalého Stalinova pomníku. Malíř totiž obrazy daroval původně Praze. Žádal ale, aby pro ně postavila speciální pavilon. Galerie určená pro výstavu monumentálního díla mohla stát na vrchu Vítkově, před Národním zemědělským muzeem či v místě bývalého Stalinova pomníku na Letné. Magistrát podporoval spíše první dvě varianty, Muchův vnuk poslední. Prozatím je ale cyklus stále v pražském Veletržním paláci a z provozních důvodů je nyní expozice návštěvníkům nepřístupná.
