Dům, který plánuje postavit italský investor v sousedství starobylého pražského Anežského kláštera, budí stále vášně. Říká se mu maršmeloun, ale k jídlu není. Mnoho lidí se domnívá, že není ani ke koukání. Dům má totiž okna, která vytváří obličeje smajlíků. Podle kritiků je to výsměch památkové zóně. Pozoruhodná je ale i historie projektu, respektive to, jak levně se dají v historickém centru Prahy pořídit pozemky. Více o tématu zjišťovala Stáňa Raupachová z Reportérů ČT.
Budova má stát v těsné blízkosti jedné z nejvýznamnějších českých gotických staveb - kláštera svaté Anežky ze 13. století. Na hrob českého krále Václava I. bude shlížet očima smajlíků a to se řadě lidí nelíbí. Nejen starousedlíci se obávají, že místo s kouzlem zašlých časů nenávratně zničí. Právě zde se totiž zázrakem zastavilo rozsáhlé bourání staré Prahy, které začalo už na konci 19. století.
Při takzvané pražské asanaci padlo k zemi na šest set domů. Zbořeno bylo i pět malých domků vedle kláštera. Na jejich místě se dnes parkuje. Jednu z parcel koupil od restituentky italský obchodník s činžovními domy Francesco Razetto. V roce 1997 se v jeho hlavě zrodil nápad postavit zde obytný dům. Okolní parcely, které jsou ve vlastnictví Prahy, mu na to město nabídlo samo: „Přišlo město a říkalo: 'Proč neuděláte jeden velký projekt. Uděláme mezinárodní soutěž a pozveme nejlepší architekty.' Já jsem byl mladý, říkal jsem si, že to vypadá dobře.“
Pozemky v srdci Prahy: 27 750 korun za metr čtvereční
Město navíc italskému investorovi dalo výhodnou nabídku. Okolní pozemky mohl koupit za stejnou cenu, za jakou je koupil od restituentky. Francesco Razzeto tak vyzval sedm zahraničních architektů, aby na místo chráněné UNESCO navrhli obytný dům. Komise vybrala jako vítězný návrh budovu se skleněnou fasádou. „V komisi bylo sedm lidí. Byl tam také Jan Kasl, protože byl tehdy primátor a také architekt. Potom zde byl děkan brněnské univerzity, ředitel památkářů, ředitel Národní galerie, já a starosta Prahy 1,“ dodal investor. Za památkáře podle něj seděl v komisi Jiří Musálek, i když si tím není po tak dlouhé době úplně jistý.
Musálek byl magistrátní památkář, který během své funkce významně zbohatl. Novináři odhalili, že si pořídil tři domy a šest bytů. Nikdy nebyl ochoten uspokojivě vysvětlit, jak si na ně jako úředník a soudní znalec vydělal. Jeden z bytů je v těsném sousedství Malostranského náměstí. Muž, který měl chránit pražské památky, tu zboural barokní střechu a do půdy si vestavěl téměř třísetmetrový byt. Poté, co se o jeho majetku začalo mluvit, z magistrátu v roce 2006 odešel. Důvody odchodu odmítl Reportérům ČT okomentovat.
Kupní smlouva z éry Pavla Béma
Kupní smlouva na prodej pozemků byla s Francescem Razzetim podepsaná až v roce 2007, kdy už stál v čele Prahy Pavel Bém. Magistrát se v ní ale zavázal pozemky odprodat za cenu z roku 1997, která činila 27 750 korun za metr čtvereční. Konkrétně jde o 18 milionů korun za 615 metrů čtverečních v samém srdci Prahy. „Tuto cenu považuji pro investora za velmi, velmi vstřícnou. Troufám si říct, že by mohla být klidně až o sto procent vyšší, kdyby se klasicky tržně takový pozemek prodával,“ poznamenal Tomáš Kučera z Asociace realitních kanceláří ČR.
Razetto ale tvrdí, že částka byla v ten moment reálná a šlo o dobrou cenu: „Cena byla stejná jako ta, za kterou jsem koupil pozemek od restituentky.“ Jenže město peníze stále ještě nemá. Stavitel totiž může s placením počkat až do chvíle, kdy dům postaví. Cena za metr pozemku tak může být stále stejná třeba i dalších dvacet let.
Od podepsání smlouvy se tak zatím změnil jen vzhled vítězné prosklené budovy. Ministerstvo kultury totiž projekt v roce 2010 zamítlo. Razzeto proto povolal českého architekta Zdeňka Fránka, aby projekt upravil. Sklo zmizelo, hrany se zakulatily, okna se změnila do výrazu smajlíků a fasáda dostala barvu, která někomu připomínala bonbony. Zrodil se dům, kterému nikdo neřekne jinak než maršmeloun.
„Všichni víme, proč je to navržené tak, jak je to navržené. Je to taková reklama na byty, které jsou uvnitř a možná budou malé, ale rozhodně nebudou laciné,“ domnívá se historik architektury Pavel Kalina. Projekt má ale i své zastánce. Patří mezi ně například historik architektury z Klubu za starou Prahu Rostislav Švácha: „Ta neobvyklost může leckoho zarazit, to uznávám, ale měli bychom také zkusit něco nového, opustit cestu fádnosti. Myslím si, že Praha potřebuje nějaké architektonické obohacení, a tento projekt ji opravdu podle mého názoru obohatí.“
Památkový ústav má ruce svázané, aktivisté věří v zastavení stavby
Národní památkový ústav ale jeho názor nesdílel. Obličeje na fasádě se mu nelíbily a chtěl vidět jiné varianty řešení. Na to ale magistrátní památkáři nebrali zřetel, což jim zákon umožnuje. Podle územního ředitele pražského památkového ústavu Ondřeje Šefců už se ústav může z právního hlediska maximálně snažit domluvit na tom, „aby fasáda z pražského panoramatu nějak nekřičela, netrčela, neupozorňovala na sebe víc, než je zdrávo“.
Ve chvíli, kdy novostavbu dělilo od realizace už jen stavební povolení, se ale do případu vložila i občanská sdružení. Nejenže pořádají demonstrace, podnikají i právní kroky k tomu, aby projekt na poslední chvíli zastavili. Podpořit je přišel i magistrátní radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) a zastání mají i u České komise UNESCO. Oblast totiž spadá pod pražskou památkovou rezervaci. „Považujeme to za nebezpečné. Neradi bychom se dostali do pozice Drážďan, které byly v roce 2009 ze světového seznamu vyškrtnuty,“ upozornil předseda České komise UNESCO Petr Gazdík (STAN).
Aktivisté ze sdružení Občanský monitoRING se obrátili na kontrolní odbor magistrátu, aby kupní smlouvy prověřil. Zároveň podali podnět památkové inspekci ministerstva kultury. Současný radní pro majetek Michal Hašek (ANO) si netroufl smlouvu hodnotit. „Nicméně jsme si vědomi, že celá záležitost má svoje pozadí, a tak bylo rozhodnuto, že bude předmětem jednání výboru pro majetek s termínem nyní v červnu,“ řekl Reportérům ČT.
„Tuto kauzu zastavíme, nicméně jako aktivisté se nemůžeme bít o každý dům jako za Pražského povstání. My bychom přivítali, kdyby tady opravdu existovala funkční památková ochrana,“ uzavírá Vítězslav Praks ze sdružení Občanský monitoRING.
