Hodonínsko – Na Hodonínsku začala likvidace starých ropných vrtů. K odstranění dědictví minulosti, které ohrožovalo kvalitu pitné vody, pomohou unijní dotace. Evropská dotace poslala na utěsnění nefunkčních vrtů, z nichž ropa uniká do půdy, v přepočtu 1,4 miliardy korun.
Ropu na Břeclavsku a Hodonínsku těžily od dvacátých let minulého století soukromé firmy, během druhé světové války pak Němci a po roce 1948 komunisté. „Tehdejší způsob těžby byl velmi primitivní a těžaři vůbec nevěděli, že by mohli způsobit ekologickou katastrofu,“ popsala geoložka Monika Košuličová. Právě za minulého režimu byly vyčerpané vrty zapečetěny jen ledabyle, proto teď dochází k úniku zbytkové ropy na povrch.
Ropa pak může znečistit půdu i řeku Moravy jako klíčový zdroj vody pro zhruba 70 tisíc obyvatel Hodonínska a části Břeclavska. Tento týden se tady proto věže objevily znovu - aby nebezpečné dědictví minulosti odstranily. Na první pohled stejná technologie jako při hloubení vrtu teď jejich existenci definitivně ukončí.
Dělníci vrt utěsňují cementovou kaší - vstřikují ji i do hloubky půl kilometru. Likvidace jedné sondy trvá zhruba tři týdny a náklady se pohybují od pěti do sedmi milionů korun. Jen na Hodonínsku a Břeclavsku jsou jich dvě stovky.
Ropa se s vodou smíchala právě u odkryté sondy u Hodonína. Majitel pole tady každý rok sklízí pšenici nebo kukuřici. O hrozbě skryté pod zemí dosud nevěděl. Teď odsud nákladní auta místo úrody odvážejí kontaminovanou půdu.
Na Hodonínsku a Břeclavsku probíhala těžba ropy od 20. let 20. století až do konce 20. století. Těžba v řešeném území byla zakonzervována na bývalém dobývacím prostoru Hodonín z důvodu vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje Moravská Nová Ves (v roce 1990).
Na Hodonínsku už jsou ložiska ropy téměř vyčerpaná, těžba se tak přesunula hlavně na Břeclavsko. Nové vrty jsou ale díky kvalitnějšímu těsnění mnohem bezpečnější.
(zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR)
Vůbec nejvyšší dotaci pro Českou republiku v současném dotačním období schválila Evropská komise na začátku letošního července. Celkové náklady přesahují dvě miliardy, EU poskytne dotaci ve výši 1,4 miliardy korun. Kromě ekologického zakonzervování vrtů dojde i k odčerpání kontaminované vody a zeminy.
