Litoměřice – Nevšední způsob obecního hospodaření zvolila radnice ve Ctiněvsi na Litoměřicku. Všech tři sta zdejších obyvatel je osvobozeno od placení poplatků za vývoz odpadu a obec na tom navíc vydělá.
Česká města se v současnosti potýkají stále s větším počtem lidí, kteří radnicím dluží peníze za nájem, odvoz odpadu nebo za nezaplacené pokuty. Například radnici středočeské Příbrami dluží 233 lidí přes 11,5 milionu korun, a přestože opakovaně opakovaně nabízí, že dlužníkům odpustí penále, pokud částku kompletně splatí, návratnost je podle starosty Pavla Pikrta jen desetiprocentní.
Radnice ve Ctiněvsi na Litoměřicku se ovšem rozhodla jít zcela odlišnou cestou. „Většinu akcí si organizujeme sami a pomáhají nám i obyvatelé. Když se chováme k obyvatelům hezky, chovají se tak i oni k nám. Když pořádáme brigádu, například sázíme stromky, přijde padesát lidé a pomáhá,“ vysvětluje starosta Přemysl Svora. „A proto je chod obce levnější, než kdybychom všechno nechali dělat na zakázku.“
Starosta: Občané péči ocení… a pak se hezky chovají také
Poplatky obec nevybírá vůbec žádné. S ročním rozpočtem ve výši 2,8 milionu korun na příjmech za odvoz odpadu tak přišla asi o 150 tisíc. V kase ale peníze nechybí. Starosta a místostarostka díky úbytku papírování chodí na radnici jednou týdně, nenechávají si proplácet odpracovaný čas a jejich odměny se snížily o dvě stě tisíc.
„Dohromady si bereme jedenáct tisíc, a to nám pokrývá výdaje, které s tím máme,“ uvádí starosta s tím, že se i lidé - motivovaní péči radnice - chovají šetrněji. „Méně vynášejí popelnice před dům a nám meziročně o pět až šest procent klesají náklady za svoz komunálního odpadu. Malým vesnicím se dá tento model stoprocentně doporučit.“
Ctiněves se navíc nachází ve výhodné situaci, protože nepotřebuje na nic šetřit. Škola v obci není a silnice jsou nedávno opravené. Starosta přiznává, že radnice má v podstatě hlavně na starosti úklid a pak správu místního hřbitova. „Jsme obec, která má všechny inženýrské sítě, dvě dětská hřiště, hospodu. Jsme zabezpečení,“ říká.
V Ústeckém kraji první zrušili poplatek za odpad Teplice, následoval je Most a o pár let později i Děčín a Ústí nad Labem. Poslední dvě města jej ale po čase znovu zavedla, v rozpočtu jim desítky milionů chyběly.
