Ostrava – V Polsku nebezpečný odpad je v Česku klasifikován jako alternativní palivo. Rakovinotvorné kaly z ostravských ropných lagun jsou produktem téměř stoletého ukládání chemického odpadu po zkrachovalé firmě Ostramo. Stát v roce 2004 podepsal smlouvu s firmou Geosan na odstranění odpadu do konce roku 2010 za 3,1 miliardy. To se zatím nestalo. Společnost Geosan navíc s nebezpečným materiálem obchoduje. Zředěním z něj vyrábí nebezpečné „alternativní“ palivo, které prodává do cementáren. Kauzu rozkryli Reportéři ČT.
Rakovinotvorné kaly z ostravských lagun se prodávají jako palivo
100 tisíc tun chemikálií z Ostravska cestuje přes celou republiku a další roky budou ležet na skládce nebezpečného odpadu v Ústeckém kraji. Jako palivo je bude používat tamní cementárna, konkrétně firma Lafarge, která sídlí u Čížkovic na Litoměřicku. „Dokážeme to palivo rozumně a pod kontrolou využít,“ obhajuje politiku firmy ředitel pro ekologii Jan Špaček.
Jiný názor na toto palivo ovšem mají státní orgány v sousedním Polsku. Právě tam totiž skončilo přes dvacet tisíc tun stejného materiálu, který dnes leží na Ústecku. Poláci tento materiál zadrželi a označili za nebezpečný odpad. „Z nebezpečných odpadů se mávnutím kouzelného proutku stal výrobek, nad kterým potom orgány ztratily dohled,“ vysvětluje ekolog Miroslav Šuta.
Ostravský průmysl
Přesněji, výrobek nevznikl z nebezpečného odpadu mávnutím kouzelného proutku, ale poté, co si Geosan zajistil kulaté razítko od státem akreditovaného ústavu. Stačilo k tomu kaly z ostravských lagun naředit a vzniklou směs nazvat Geobal. Tu potom začal prodávat do cementáren.
Geobal je pro Polsko nebezpečným odpadem. U nás je to však palivo vyrobené z kalů ostravských lagun na recept Geosanu. Získali jsme vnitřní předpis této firmy. Píše se tady, jak postupovat při manipulaci s uvedeným palivem. Nutnost užití respirátoru či ochranných prostředků při práci s výrobkem je navíc zajímavá proto, že jedním z hlídaných parametrů tohoto paliva je rovněž obsah rakovinotvorných polychlorovaných bifenylů – zkratkou PCB.
Transformace odpadu na alternativní palivo je pro společnost pochopitelně ekonomicky výhodnější. Nejenže společnost nemusí platit za uložení odpadu, peníze nad rámec 3,1 miliardy od státu vydělá i prodejem výrobku. „Přeměna lagun na alternativní palivo se plánovala od začátku,“ brání se výkonný ředitel Geosanu Jiří Šalda. Nejhůře tak dopadli obyvatelé zasažených oblastí. „V tuhletu chvíli vítězí ekonomický zájem firem nad zájmem o zdraví občanů,“ uzavřel starosta Čížkovic Arnošt Waschta.
Vytěžené ropné kaly z ostravských lagun (zdroj: ČT24)