Tanvald – Je to trochu paradox. Tisíce turistů ročně navštíví zbytky protržené přehrady na říčce Bílá Desná v Jizerských horách. Ačkoliv se přivaděč vody už desítky let nepoužívá, v místě stále platí nejvyšší stupeň ochrany vodního zdroje – a správně by tam tedy lidé vůbec chodit neměli. Starostové z Tanvaldska proto chtějí ochranné pásmo zmírnit.
„Je to unikátní záležitost, protržená přehrada je snad jediná v Evropě… Jde o to, aby se dnešní využití přehrady zlegalizovalo,“ vysvětlil starosta Tanvaldu Petr Polák. Po přehradě zbyla protržená hráz, zbytky štoly a věž. Ke kulturní památce vede naučná cesta a místo patří k oblíbeným turistickým cílům.
Starostové okolních obcí spolu s Lesy ČR mají s protrženou přehradou velké plány. Loni nechali vykácet stromy v okolí, aby byly ruiny co nejlépe vidět. Chtějí také postavit novou lávku, která bude výš než ta současná. V plánu je i obnova lesní boudy s občerstvením, která by měla vyrůst na základech někdejší Krömerovy boudy. Za současného stavu tu ale taková stavba vyrůst nemůže.
Sami vodohospodáři přiznávají, že nejpřísnější režim ochrany je v tomto případě zbytečný. Lesníci návštěvníky ubezpečují, že se případné pokuty nebo zákazu vstupu bát nemusejí. Konečné rozhodnutí o změně stupně ochrany bude na Libereckém kraji. Zatím probíhají jednání, procesní doba vydání takového opatření je v řádu měsíců. Starostové doufají, že se věc podaří vyřešit do dvou let – na kulaté výročí tragédie.
Protržení přehrady z 18. září 1916 je největší katastrofou tohoto druhu ve střední Evropě. Proud, který před sebou hrnul dřevo a trosky, zabil 62 lidí, 370 jich připravil o majetek a přes tisíc o obživu. Hráz se protrhla deset měsíců po kolaudaci, následné vyšetřování trvalo 17 let, nikdo ale nebyl odsouzen. Protržení způsobila spodní voda, která vytvořila dutiny a kanálky v žulovém podloží hráze.
