Protikomunistické studentské hnutí se štěpí, část jednala s hejtmanem

České Budějovice – Jihočeská studentská opozice se štěpí. Od iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlu, která se snaží dosáhnout ukončení koalice ČSSD a KSČM ve vedení Jihočeského kraje, se oddělila další skupina studentů. Její představitelé chtějí přistoupit na nabídku hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) a vytvořit studentský poradní sbor, který bude mít vliv na dění v kraji. Na rozdíl od původní iniciativy už tato skupina studentů bezvýhradně netrvá na odchodu komunistů z krajské rady.

Rezignace jihočeské radní pro školství Vítězslavy Baborové znamenala pro část kritiků současné podoby rady dílčí vítězství – právě komunistka Baborová jim byla největším trnem v oku. Pro další část studentů, kteří proti účasti KSČM ve vedení kraje pořádají demonstrace a hladovky, se ale nic nezměnilo – v radě zůstávají další komunisté a jejich strana bude mít i nadále vliv na krajské školství. Kandidátem na uvolněné místo je jejich radní Tomeš Vytiska.

„Rádi bychom byli konstruktivnější,“ tvrdí část studentů

Nyní se cesty studentských skupin začínají rozcházet. Část z nich už nechce pokračovat v protestech a sešla se s hejtmanem Jiřím Zimolou. Jednali o možnosti vytvořit studentský poradní orgán hejtmana, což Zimola již dříve nabízel – tehdy však byl odmítnut s tím, že studenti s ním nebudou spolupracovat, dokud budou v radě komunisté.

Do studentské rady by se zatím mohly zapojit tři školy, předpokládají studenti. „Chceme využít toho, že hejtman nabídl studentům spolupráci. Bereme to jako vhodnou příležitost, jak ovlivnit nějaké věci,“ řekla mluvčí skupiny studentů, která se s hejtmanem setkala, Jana Soukupová. Dodala, že s účastí komunistů ve vedení kraje není spokojena, ale vadí jí i přístup iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlu. „Nelíbí se nám, že jen stávkují a drží hladovky. My bychom rádi byli konstruktivnější,“ uvedla studentka Soukupová.

Iniciativa o jednání nevěděla, protesty pokračují

Druhá skupina studentů, která stále požaduje zánik stávající koalice, o setkání s hejtmanem nevěděla. Mluvčí iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlu ale již sdělili, že ve svých protestech nepoleví. Další demonstraci chystají na konec února.

Nahrávám video
Reportáž Aleše Hazuky
Zdroj: ČT24

Hejtman Zimola zdůraznil, že se zástupci iniciativy už se nechce vidět. „Vymezili se a sami řekli, že nechtějí o ničem diskutovat,“ tvrdí hejtman. Uvedl, že druhá skupina studentů setkání s ním sama iniciovala: „Nesouhlasí s jinými mladými lidmi, kteří se rozhodli jen protestovat, stávkovat a držet hladovky, ale neuchopili mnou nabídnutou ruku, kterou jsem jim podal a nabídl spolupráci na rozvoji kraje.“

Po podzimních krajských volbách nenavázala vítězná ČSSD na dosavadní spolupráci s občanskými demokraty a uzavřela novou koalici s KSČM, která má nyní druhý nejvyšší počet zastupitelů. Protesty nejprve vyvolalo rozdělení křesel v krajské radě, když komunistům připadl post radního pro školství. Nakonec ho obsadila Vítězslava Baborová. Proti tomu vznikla petice, kterou sepsal učitel třeboňského gymnázia Martin Rosocha. Studenti gymnázia v Třeboni také proti radní Baborové protestovali. Později vznikla studentská iniciativa Komunisté nepatří ke kormidlu, která chce, aby ČSSD zrušila koalici s komunisty. To ale hejtman Zimola odmítá a odkazuje na výsledky voleb.

Koalice sociálních demokratů a komunistů je jediná, na kterou stačí účast dvou stran. ČSSD má v 55členném zastupitelstvu 18 mandátů, KSČM jich má 13. Hnutí Jihočeši 2012 má v zastupitelstvu 9 křesel, ODS získala 8 mandátů, KDU-ČSL má 4 zastupitele a zbylí 3 zastupují TOP 09 a STAN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 6 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 18 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
včera v 13:15

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...