Prostějov - Jako krvavou neděli označují pamětníci Prostějova příjezd vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Tamní okupace sice nastala o několik dní později než ve velké části republiky – až 25. srpna, ale o to důrazněji. Zmatení vojáci, kteří kvůli otočeným a pomalovaným směrovkám ztratili orientaci, tehdy podle pamětníků neváhali střílet do všeho, co jim přišlo do cesty. Po jejich řádění zůstali v ulicích tři mrtví a devět zraněných.
Za prostějovskou tragédií přitom stála nešťastná náhoda. Obrněná vozidla sovětských vojáků mířila v nedělním dopoledni z Olomouce do Brna a Prostějovem pouze projížděla. Kolonu ale na železničním přejezdu v Olomoucké ulici rozdělil projíždějící vlak. Zatímco první část vojáků pokračovala na Brno, druhá úplně ztratila orientaci a místo ven z města zamířila do jeho středu.
Většinou mladí vojáci, kteří mnohdy pravý důvod příjezdu do Československa znali jen mlhavě, byli prý dlouhou dobu bez jídla. V Prostějově dlouho bloudili a navíc dostali informaci o tom, že je ve městě kontrarevoluce. Posléze tak stačil náhodný výstřel, aby ztratili nervy. „Šlo o tragicky zbytečnou záležitost, protože tady je nikdo neohrožoval,“ říká historik Václav Kolář.
Řádění sovětů odnesli svým životem tři lidé - Ladislav Lang, Marta Říhová a Josef Boháč. Obyvatelé Prostějova jejich památku poté uctili veřejným pohřbem přímo v ulicích města. Po 44 letech si nejen je město připomnělo pietním aktem.
