Praha – Na Novoměstské radnici v Praze je od ledna umístěn originál sochy, která má netradiční příběh. Socha se před lety ztratila, posléze byla objevena a vznikly dvě kopie. Jedna je v Havlíčkových sadech a druhou dostal majitel třebotovského zámku, který původně originál v dobré víře koupil. Zajímavostí je i to, koho vlastně socha zobrazuje. Dnes už se ví, že je to socha Tritona, což byl syn vládce moří Neptuna. Celá léta se ale i v odborné literatuře uvádělo, že jde přímo o Neptuna. Na rozdíl upozornil až restaurátor, který teď na soše pracoval.
Socha zmizela ze zahradnictví
Novodobý příběh sochy začal před třinácti lety na Vinohradech. Tehdy se totiž ze dne na den ztratila v jednom zahradnictví uschovaná pětitunová socha. A všichni mluvili o Neptunovi. Socha přitom v zahradnictví byla deponovaná jen dočasně, původně totiž stála v Havlíčkových sadech a měla se tam vrátit.
„Dva roky jsme se snažili zjišťovat, kde by ta socha mohla být. A vyhlásili jsme odměnu ve výši 50 tisíc korun – kdo nám pomůže najít sochu Neptuna,“ vzpomíná dnes Jana Černochová (ODS), starostka Prahy 2. Odměna zabrala a jeden všímavý fotograf objevil sochu v zahradě třebotovského zámku. „Jeli jsme se tam podívat a zjistili jsme, že majitelem tvrze je pan Sedláček, který nám prokázal, že on v dobré víře tuto sochu odkoupil od té zahradnické firmy,“ popsala Jana Černochová, starostka Prahy 2.
„My jsme sochu koupili v roce 2002 v běžně dostupném zahradnictví v Praze v Krči, kde byla vystavena. A byla označena jako kamenná socha k prodeji,“ komentoval okolnosti nákupu Jan Sedláček.
Radní z Prahy 2 se pak s panem Sedláčkem domluvili. Zaplatili mu čtvrt milionu korun za originál sochy a po několika letech mu darovali i jednu ze dvou vytvořených kopií.
Jan Sedláček konstatoval, že se rozhodně nedá mluvit o tom, že by na transakci nějak vydělal: „V žádném případě nevydělám a nevydělá možná ani město. Vydělá ta socha sama, protože se dostane tam, kde by měla být. Pokud bychom hovořili o penězích, tak spíš prodělám,“ dodal Jan Sedláček.
Návrat originálu do Prahy, vznik kopií
Před čtyřmi roky se originál sochy vydal zpátky na cestu do centra Prahy. Vinohradští radní nechali vytvořit dvě kopie. Jednu dostal pan Sedláček a druhá zdobí od posledního vinobraní umělou jeskyni v Havlíčkových sadech – Grébovce. Tou dobou už také finišovaly práce na restaurování a rekonstruování originálu sochy – díla Bohuslava Schnircha z konce 19. století, jedné z mála neobarokních soch v Česku.
Bohuslav Schnirch
Bohuslav Schnirch (10. srpna 1845, Praha – 30. září 1901, Praha) byl jeden z nejvýznamnějších sochařů generace Národního divadla, dlouholetý předseda výtvarného odboru Umělecké besedy, aktivní sokol a přesvědčený český vlastenec. Byl také prvním předsedou v roce 1888 založené organizace Česká asociace šachová a v 80. letech 19. století navrhl originální tvar šachových figurek, se kterými se pod názvem české klubovky hraje dodnes. Pocházel z významné rodiny pražských stavitelů. Jeho otec byl známý stavitel Bedřich Schnirch, projektant železnic, mostů a jiných komunikací.
Jeho sochařský styl vycházel z klasicismu, novorenesance a dospěl k realismu. Je autorem celé řady známých děl, jako jsou výzdoba Národního divadla, Rudolfina, Národního muzea, Zemské banky či Pražské městské pojišťovny. Vytvořil také pomníky Jana Žižky, Jana Palackého, Karla IV. a Jiřího z Poděbrad (1891). Naopak neúspěšný byl s návrhy na pražské pomníky Josefa Jungmanna, Jana Husa a zejména v soutěži na Svatováclavský pomník v Praze (1894), v níž veřejnost preferovala Schnirchův model, ale porota k realizaci vybrala projekt jeho významného konkurenta, sochaře J. V. Myslbeka.
Bohuslav Schnirch vytvořil sochu Tritona krátce pro svém tříletém pobytu v Itálii: „Takže tato socha je velmi ovlivněna antickým sochařstvím. A řadí se mezi velmi významná – ale neznámá – díla českého sochařství,“ uvedl Jan Bradna, sochař a restaurátor.
„Je potřeba si uvědomit, že to bylo také bohatě polychromované, což tady na tom už vidět není, takže tělo bylo modré, bylo tam užíváno zlato, takže to byla taková snová věc. A mělo to souvislosti v dobovém umění s obrazy Arnolda Böcklina, který v té době byl shodou okolností v Římě,“ popsal původní vzhled sochy a autorovu inspiraci sochař Vojtěch Adamec, který Tritona teď restauroval.
Ustálený omyl, že socha nepředstavuje Tritona, ale Neptuna, je zanesen i do odborné literatury. Dílo Bohuslav Schnircha ale ve skutečnosti zobrazuje Tritona, tedy Neptunova syna. Jeho hlavním atributem je mušle. Socha z Grébovky si nese obří mušli na zádech. Nejen ona ale odhaluje Tritonovu totožnost. „Má ocas, což je znak toho, že je to Triton. V literatuře se uvádí Neptun, ale podle znaku a charakteristik je to Triton, je to syn Neptuna. Také vodní bůh,“ popsal Vojtěch Adamec, sochař a restaurátor Tritona.
Triton nebo Tritón (řecky Τρίτων) je mytologický řecký bůh, posel moře. Je synem Poseidona (Římany označovaného jako Neptun) a Amfitríty, což jsou bohové moře. Obvykle je zobrazován jako bytost, kterou tvoří v horní části těla člověk a v dolní ocas ryby.
Stejně jako jeho otec Poseidon nese Triton trojzubec. Nicméně Tritonův speciální atribut byla zkroucená lastura. Tu Triton používal jako polnici k uklidnění a zvýšení vln.
Podle Hésioda přebýval Triton se svými rodiči ve zlatém paláci v mořských hlubinách.
Originál na Novoměstské radnici
Restaurátoři na začátku ledna dopravili originál sochy Tritona do předsálí svatebního sálu Novoměstské radnice. Právě tady bude do doby, než se pro něj uvolní místo v lapidáriu Národního muzea. Uvidí ho ale nejen svatebčané.
„Předpokládáme, že jednou týdně tuto prostoru otevřeme – vždy v pravidelnou hodinu a v pravidelný den v týdnu. Aby si mohli návštěvníci v klidu a zblízka prohlédnout sochu Tritona. Protože přece jenom v Grébovce nemohou až blízko k němu,“ uvedl Albert Kubišta, ředitel Novoměstské radnice.
Jiné sochy Neptuna a Tritona v Praze
V Praze nalezneme i jiné sochy Neptuna a Tritona. Starší z bohů je vyobrazen se svým trojzubcem na vrcholu Medvědí kašny na Smíchově. Je to barokní dílo od Jeronýma Kohla. Ten vytvořil Neptuna v roce 1689 pro zahradu Jáchyma Slavaty. Po dvojím přestěhování stojí od roku 1948 na náměstí 14. října. Tuto sochu mušle pochopitelně nezdobí.
Naopak hned dvěma mušlemi je vybaven Triton, který střeží vchod do nádvoří Clam-Gallasova paláce na Starém Městě. Jednu drží v rukou a druhou mušlí je symbolicky zastřešen. Tohoto Tritona vytvořil v roce 1714 Matyáš Bernard Braun. Pokud do mušle bůh Triton mocně foukl, moře se prý rozbouřilo, pokud jen zlehka, pak se bouře utišila.
