Ústavní soud se zastal muže, který byl odsouzený za krádež způsobenou černým odběrem elektřiny. Energetické společnosti podle původního rozsudku Okresního soudu v Tachově způsobil škodu téměř 1,2 milionu korun. Ústavní soudci sice potvrdili, že muž je vinen, ale škodu podle nich tachovský soud zjišťoval nepřesně. Její vyčíslení totiž podle Ústavního soudu nemůže stát jen na paušálním výpočtu podle vyhlášky. Tachovskému soudu přitom stačila jen hodnota uvedená na jističi a nevyžádal si například znalecký posudek.
To, že muž odebíral energii načerno, je podle soudce zpravodaje Ludvíka Davida nezpochybnitelné. Problém je v tom, že soud nedokázal přesně stanovit výši škody. Soudy podle něj musejí zjišťovat škodu z černého odběru co nejpřesněji. „Vyčíslení škody v trestním řízení nemůže stát jen na paušálním výpočtu podle vyhlášky,“ řekl soudce zpravodaj Ludvík David.
Tachovský soud způsobenou škodu odvodil ze zprávy společnosti ČEZ Měření, která ji vypočetla podle vyhlášky Energetického regulačního úřadu. Klíčová při tom byla hodnota jističe, tedy teoretické maximální množství elektřiny, kterou lze v daném místě odebrat.
Podle muže, který si Ústavnímu soudu stěžoval, to ale není skutečná škoda. Muž navrhoval výslech soudního znalce jako svědka, to ale soud v Tachově zamítl.
Podle Ústavního soudu je problematické také to, že v kauze jako hlavní podklad figurovalo právě odborné vyjádření společnosti ČEZ Měření, která je propojená s poškozeným podnikem ČEZ Distribuce. „Dceřiná společnost distributora elektrické energie podle našeho názoru není tím subjektem, který by v těchto věcech měl v trestním řízení podávat odborná vyjádření,“ konstatoval soudce zpravodaj David.
Soud v Tachově musí vzít názor ústavních soudců v úvahu
Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni i tachovského soudu. Případ se tak vrací na začátek. Při novém rozhodování bude soud v Tachově vázán názorem ústavních soudců.
Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže jsou současné zákony týkající se černých odběrů v zásadě dostatečné, přesto by si úpravu vzhledem k technickému a společenskému vývoji zasloužily. „Jestliže znalec bude postupovat podle platné legislativy, nebojíme se, že by neoprávněných odběrů přibývalo,“ řekl.
Energetická společnost každoročně provede na sedm tisíc kontrol míst, kde má podezření na neoprávněný odběr - z toho u necelé poloviny se podezření potvrdí. „Za posledních pět let došlo k nárůstu odhalení neoprávněných odběrů o jednotky procent,“ uvedl Kříž.
Soudce z Chrudimi upozorňoval, že škodu počítají energetici od stolu, bez ohledu na skutečný odběr
Už před časem Ústavní soud odmítl návrh na zrušení zmocňovací části energetického zákona, která umožňuje, aby vyhláška určila způsob výpočtu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Návrh podal Okresní soud v Chrudimi. Tamní soudce Hynek Baňouch řešil několik podobných případů, pak projednávání posledního přerušil a obrátil se právě na Ústavní soud. Dospěl totiž k závěru, že současný způsob výpočtu je paušální, sankční a často neodpovídá skutečné škodě.
Podle Ústavního soudu ovšem není třeba předpisy měnit, justice ovšem musí vyhlášku aplikovat s ohledem na konkrétní okolnosti, tedy tak, aby se náhrada co nejvíce přiblížila skutečné škodě.
Podle staršího nálezu ÚS je při stanovování výše škody možné vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie nebo provést výpočet pro spotřebitele jiným spravedlivým způsobem tak, aby se výši skutečné škody v maximální míře přiblížil.
