Praha - Tři klisny koně Převalského dnes zamířily z kbelského letiště do Mongolska. V armádním letounu CASA měly být původně čtyři, ale kvůli komplikacím nakonec jedna ubyla. Jde o čtvrtý transport těchto zvířat do země jejich původu. Ve spolupráci s českou armádou jej organizuje pražská zoologická zahrada.
Od roku 2011 bylo do národního parku Gobi B převezeno 12 koní, přičemž všichni cestu zvládli úspěšně a v novém domově se zabydleli. Letos k nim přibyly další tři klisny. Jako náhradnice se do výběru dostala tříletá Ulla, která doplnila Gretel a Bayan.
Na poslední chvíli bylo potřeba nahradit ještě jednu klisnu, ale připravit rychle na transport další náhradnici se nepodařilo. „Náhradnice byly strašně neklidné a ty, které už byly v transportních boxech, se zase přehřívaly. V zájmu eliminování rizik jsme se proto rozhodli odletět jen se třemi,“ vysvětlil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Klisny i jejich doprovod nyní čeká asi 17,5 hodiny cesty s mezipřistáními v Kazani a Novosibirsku. V Mongolsku se nakonec nebude přistávat přímo v poušti, jak armáda plánovala, protože to nepovolily tamní úřady. Letoun tak zamíří do Bulganu, odkud čeká klisny sedmihodinový transport k aklimatizačním ohradám. Tam by měly zůstat do příštího jara, kdy budou vypuštěny mezi další koně Převalského do národního parku.
S transporty koní Převalského do země jejich původu se v západní Evropě začalo v 90. letech, za tu dobu se do Mongolska vrátilo přes sto koní. Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před 40 lety. V současnosti žije po celém světě zhruba 1900 koní Převalského, z toho asi 300 ve dvou národních parcích v Mongolsku.
Transporty koní Převalského:
- červenec 2013: klisny Barča, Spange, Lotusz a Jácint
- červenec 2012: klisny Anežka, Spela, Greta, Xara
- červen 2011: klisny Lima, Kordula, Cassovia a hřebec Matyáš
Podsaditého hnědorezavého koníka s krátkou hřívou a světlým pruhem na zádech objevil kolem roku 1860 v mongolské stepi ruský generál Nikolaj Prževalskij. Pražská zoo chová koně Převalského od roku 1932. V chovu koně, kterého dlouho měla i ve svém znaku, se intenzivně angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu druhu. K návratu divokých koní zpět do přírody založila i profil na Facebooku.
