Praha – Ministerstvo kultury nesejmulo památkovou ochranu z areálu Pražské tržnice v Holešovicích. Požádal o to magistrát, podle kterého celý areál bývalých městských jatek nesplňuje kritéria pro plošnou památkovou ochranu, a chtěl, aby chráněny zůstaly pouze některé objekty.
Návrh na zrušení památkové ochrany starých jatek v Holešovicích ministerstvo kultury zamítlo, pražský magistrát se proti jeho rozhodnutí ještě může do poloviny února odvolat. Radní Aleksandra Udženija (ODS) oznámila, že se zatím s ministerským rozhodnutím neseznámila, proto zatím není zřejmé, zda tak město učiní.
Magistrát navrhl sejmutí památkové ochrany proto, že podle něj celý areál už nesplňuje kritéria pro prohlášení věci za kulturní památku podle památkového zákona. Úředníci jsou přesvědčeni, že budovy sloužící dnes jako tržnice postrádají historickou autentičnost a nepředstavují výjimečný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí. Magistrátní odbor evidence a správy majetku v dopise ministerstvu rovněž uvedl, že areál nevykazuje nadprůměrné historické, umělecké a památkové hodnoty. Prohlášení památkou před dvaceti lety „lze považovat za důsledek rozporuplného vnímání konverze industriálních staveb, neboť v jejich případě lze velmi obtížně navazovat na přirozeně zpřetrhanou kontinuitu technického a hospodářského vývoje“, napsali pražští úředníci.
Podle města by měla památková ochrana zůstat pouze vybraným objektům v Pražské tržnici – vodárenské věži, paláci jateční burzy a dvěma symetrickým halám u brány. Nadále by měla zůstat chráněna brána zdobená sochami býků od Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka, která již je uvedena na seznamu kulturních památek jako samostatný objekt.
Dnešní tržnice vznikla v letech 1893–1895 jako ústřední jatky a dobytčí trh podle návrhu architekta Josefa Srdínka. Uvnitř stály tři desítky budov určených pro ustájení dobytka, budovy v areálu nesly prvky secese a novorenesance, podobně jako industriální stavby v holešovickém přístavu. Často nepříjemně zapáchající jatka zůstávala v Holešovicích téměř po celé 20. století, přestože v bezprostředním okolí postupně zanikly dělnické osady a vznikla rezidenční čtvrť s bytovými domy. Zánik jatek přišel až na počátku 80. let po otevření masokombinátů v Písnici a Čakovicích. Z hal, kde čekal dobytek na porážku, se potom stala tržnice, která se v 90. letech vyvinula ve zvláštní kombinaci kamenných obchodů známých značek a uliček zaplněných stánky se všemožným zbožím.
Magistrát chtěl zrušením plošné ochrany celého rozsáhlého areálu dosáhnout především zjednodušení jeho údržby. Kdyby se měla celá tržnice udržovat jako památka, stálo by to podle města mnoho peněz, které by se mu těžko vracely. Do loňského roku to však pražské představitele tolik neznepokojovalo, protože Pražskou tržnici provozovala společnost Delta Center. Město jí však vypovědělo nájemní smlouvu kvůli údajnému 200milionovému dluhu na nájemném a od začátku roku se snaží tržnici provozovat samo. Firma ovšem výpověď nerespektuje, poukazuje, že do areálu investovala stovky milionů korun, a chce se postupu města bránit soudní cestou. Že by městu dlužila peníze, odmítá.
Praha loni uvedla, že v některém z objektů v areálu tržnice by mohlo být nové sídlo radnice Prahy 7, které se hledá několik let.
