Policie zasáhla proti aktivistům na Šumavě

Modrava (Klatovsko) – V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy dnes pokračovala blokáda ekologických aktivistů, i tak ale lesníci začali porážet stromy napadené kůrovcem. Proti aktivistům totiž zasáhla policie a z místa označeného jako prostor těžby je vyváděla. Čtyři z nich skončili v poutech na policejní stanici. Na místě bylo během dne asi 30 aktivistů a 50 policistů. Ráno se podařilo dělníkům pokácet kolem deseti stromů, pak jim ale ekologičtí aktivisté svou přítomností na místě v těžbě na čas zabránili. Když následně policie vyvedla protestující aktivisty z páskou vymezeného prostoru, začalo se podle mluvčího blokády Mojmíra Vlašína „kácet ve velkém“. Kvůli zásahu policie aktivisté vyzvali ředitele parku Jana Stráského k rezignaci.

Podobné problémy jako dnes se ale dají očekávat i v dalších dnech. „Ráno začne další kolo,“ řekl jeden z aktivistů. I mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová připustila, že pokud se budou aktivisté neoprávněně zdržovat na místě těžby, policie bude muset opět zasáhnout. Dnes někteří uposlechli výzvu a vyznačenou lokalitu opustili sami, další museli policisté vyvést. Několik lidí se na místo opakovaně vracelo.

Mluvčí parku Pavel Pechoušek sdělil, že Okresní soud v Klatovech dal za pravdu správě parku a vydal předběžné opatření, podle kterého se má Hnutí Duha zdržet jakéhokoliv organizovaného pohybu, pobytu a jiné činnosti v lesích na území šumavského parku.

Podle Vlašína účastníky blokády v naprosté většině neorganizuje Hnutí Duha. Přišli tam prý kvůli nelegálnímu počínání parku. Jaromír Bláha z Hnutí Duha řekl, že až nabude předběžné opatření právní moci, bude se jím řídit.

Lezec odkorňuje strom
Zdroj: Petr Eret/ČTK

Kvůli kácení se aktivisté obrátili na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Její mluvčí Ivana Awwadová dnes řekla, že po šetření v oblasti Ptačího potoka z minulého týdne inspekce rozhodla, že nebude zahajovat správní řízení o omezení nebo zákazu kácení v lokalitě. „ČIŽP však upozorňuje, že je povinností Správy Národního parku a CHKO Šumava, aby dodržela základní ochranné podmínky pro národní parky. Zásahy proti lýkožroutu smrkovému by měla správa provést takovým způsobem, aby nedošlo k poškození půdního krytu a vodního režimu. Kácení a odkorňování napadených smrků by mělo probíhat v kombinaci s loupáním nastojato, přičemž až sto procent dřevní hmoty by mělo být ponecháno na místě,“ uvedla. Podle názoru ČIŽP není v tomto období a v této lokalitě nutná výjimka pro druh tetřev hlušec, uvedla mluvčí.

Aktivisté trvají na tom, že správa parku nemá právo v lokalitě kácet. I když dříve bezzásahové území bylo letos převedeno z první do druhé zásahové zóny, správa parku si prý nevyřídila nutné výjimky na použití intenzivních technologií a na zásah do biotopu zvláště chráněných druhů, tvrdí Vlašín.

„Zmíněná oblast byla dlouhá léta v zásahové zóně, teprve v roce 2007 ji tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík přeřadil do bezzásahové zóny. K tomu nebyl žádný důvod, není tam nedotčená divočina, ale uměle založená smrková monokultura. Jestliže se na této lokalitě kácet nebude, pak se v okolních lesích bude kácet o to více, jelikož nekácením Na Ztraceném se umožní kůrovci vyletět.“

 Michal Petrov, Bison & Rose

„My jsme přesvědčeni, že nepotřebujeme žádné další výjimky, jsme o tom přesvědčeni o to víc, že napadení Hnutí Duha řešila dnes ČIŽP a potvrdila naše stanovisko,“ řekl dnes ředitel parku Jan Stráský. Do lesa se podle něj dřevaři vydali, jak to bylo možné, protože situace už nesnese odklad. „Podle odborníků, s nimiž jsem tady dnes hovořil, máme zhruba 14 dní, kdy bude mít smysl toto opatření dělat, pak kůrovec vyletí,“ konstatoval.

V lokalitě Na Ztraceném je označeno ke kácení na 3 000 stromů. „Stromů, které bychom potřebovali odstranit, je na Šumavě označeno 60 000,“ připomněl ředitel parku. Na území, které se díky aktivistům dostalo do centra pozornosti, je podle něj důležité kácet především kvůli blízkosti městských lesů Kašperských Hor. Připomněl, že odklad, který kvůli aktivistům vznikl, dělá potíže i firmám, které mají od parku zadanou práci. „Hlavním ale pořád je termín vyletění kůrovce, který zásadně určuje naši strategii,“ doplnil Stráský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 6 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 7 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 18 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...