Tuzemští policisti zabavují znehodnocené samopaly, které zákazníkům prodala firma KolArms ze slovenského Kolárova. Podobně na příkaz Europolu postupují i jejich kolegové v dalších zemích Evropské unie. Experti mají prozkoumat, jestli zbraně upravené tak, aby nestřílely, ale vydávaly jen zvukový efekt výstřelu, a to navíc vždy jen jednou ranou, není možné znovu předělat na ostrou střelbu. A taky jestli už je nezneužili teroristi. Slovenský způsob, jakým se zbraně znehodnocují, je totiž mírnější než český.
Slovenské předpisy na znehodnocení zbraní jsou mírnější než jinde v Evropě. Stačí tam méně technických zásahů do konstrukce zbraně. Třeba u českých je hlaveň znehodnocena tak, že se už nikdy nedá použít. Na Slovensku je zákrok lehčí. Zbrojíř v Česku nesmí předělat ostrou zbraň na slepou expanzní, tedy na tu, ze které nevylétne projektil, ale která vydá jen zvukový efekt výstřelu. Na Slovensku to ale zbrojíř udělat může.
Kdysi sloužil u pohraničníků, chtěl památku, ale policie mu ji teď zabavila
Samopal vzor 26, tzv. pumpička z arzenálu bývalé Československé lidové armády. Jako suvenýr na zeď a vzpomínku na službu u pohraniční stráže si ho koupil bývalý policista z Hradce Králové. Teď ho ale policisté vyzvali, aby samopal odevzdal.
Přemysl Krátký, expert na zbraně Policie ČR vysvětlil, že obecně jsou znehodnocené zbraně upraveny tak, aby vydávaly jen zvukový efekt výstřelu a většinou si je lidé pořizují na památku. Například že s nimi sloužili u armády nebo u policie. Podle experta jsou tyto zbraně něco na způsob plynových pistolí. „Jsou tyto zbraně kategorie D, které se dají koupit na občanský průkaz od 18 let. Na tuto zbraň není potřeba zbrojní průkaz,“ uvedl Přemysl Krátký.
Samopal upravený jako expanzní, tedy vydávající jen zvukový efekt, prodala ovšem bývalému policistovi z Hradce Králové firma KolArms z Kolárova na Slovensku. Teď ho prozkoumají balistici Kriminalistického ústavu. Mají zjistit, jestli se dá znovu opravit, aby ostře pálil.
„Problematikou se intenzivně zabýváme, ale žádné konkrétní informace nebudeme v současné době poskytovat,“ uvedl v písmeném vyjádřní David Schön, tiskový mluvčí Policejního prezidia.
Róbert Szabó z firmy KolArms redaktorovi ČT řekl, že o žádné kontrole zbraní od nich neví. Zbraně prý firma přes internet nezasílá. Znehodnocené zbraně si je možné u nich koupit, ale pouze osobně.
Zbraně dovezené ze Slovenska potřebují u nás výjimku a jsou v jiné kategorii
Slovenský způsob, jakým se zbraně znehodnocují, je mírnější než český. Zbraně dovezené ze Slovenska proto českému předpisu neodpovídají a je na ně potřeba mít u nás udělenou výjimku ze zákona o zbraních a střelivu. Podle Přemysla Krátkého, experta na zbraně Policie ČR, je v tomto případě třeba získat výjimku na zbraň kategorie A.
Proto policie zahájila rozsáhlou kontrolu. I kvůli vyšetřování atentátu teroristů na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži. V lednu tam zastřelili 12 lidí. O tom, že zbraně, které zabíjely v sídle časopisu Charlie Hebdo, jsou ze Slovenska, se spekulovalo už par týdnu po atentátech. Podle místních zdrojů se teroristům dostaly do rukou prostřednictvím překupníků z Belgie.
Brian Donald, náčelník štábu Europolu, se sice nechtěl vyjadřovat ke konkrétním případům, konstatoval ale, že v Evropě v letech 2014 a 2015 Europol zaznamenal už v několika případech zbraně, které byly v minulosti sice znehodnocené, ale pak je někdo znovu upravil a byly použity při kriminálních či teroristických útocích. Konkrétně se to stalo ve Francii a ve Španělsku.
Probíhající kontrolu zbraní ze Slovenska řídí právě Europol - podle seznamu zákazníků, včetně českých. Třeba v Hradci Králové museli odevzdat tři majitelé tři samopaly ze Slovenska, konkrétně to byly samopaly vzor 26, vzor 58 a 41 - Špagin. V celém Česku to podle odhadu znalců může být až 200 zabavených kusů.
- Samopal 23 a 25 (původně vz. 48a/b) a dále Sa 24 a Sa 26 (lidově také nazýván pumpička) byly v letech 1948 až 1958 hlavními pěchotními zbraněmi československé armády. Vyráběly se ve Zbrojovce Strakonice.
- Samopal PPŠ-41 Špagin se stal jednou z nejproslulejších zbraní druhé světové války, do výzbroje sovětské armády byl zaveden v prosinci 1940 – byl charakteristický zásobníkem ve tvaru bubínku. Široce používán byl zejména v zemích Varšavské smlouvy a rozvojových státech ještě dlouho po 2. světové válce. Obsluhu PPŠ-41 zvládali i vystresovaní, promrzlí a zcela nedostatečně vycvičení branci bez technického (nebo vůbec jakéhokoli) vzdělání. Se svým typickým designem se „pepeška“ stala jakousi ochrannou známkou a charakteristickým znakem vojáků Rudé armády a dodnes je k vidění na mnoha obrazech, sochách a pomnících v zemích bývalého východního bloku.
- Samopal vzor 58 je československá zbraň, která může střílet jednotlivými ranami, dávkou nebo plně automaticky. Zásobník je konstruován na třicet nábojů. Je ve výzbroji Armády České republiky, Slovenské armády a policejního sboru. Terminologicky nesprávně se vzoru 58 říká samopal, přičemž podle současné terminologie jde o útočnou pušku. Samopaly totiž používají pistolové střelivo. Na první pohled se zdá, že je samopal vz. 58 kopií slavného Kalašnikova AK 47, což ale není pravda. Konstruktéři sice vycházeli z tehdy existujících zbraní StG 44 a AK 47, ale nejdůležitější část zbraně, tj. její vnitřní mechanismus, je kompletně odlišný. Obě zbraně jsou ovšem přes všechny systémové odlišnosti mimořádně spolehlivé.
Zdroj: Wikipedie
