Policie vyklidila usedlost Cibulka, čtyři squattery sundavala z věže

Praha - Ve zchátralé usedlosti Cibulka v pražských Košířích zasahovala od rána policie. Většina lidí odešla z areálu dobrovolně, asi desítka squatterů ale odmítla i po výzvách budovu opustit a několik jich vylezlo na věž domu. Před polednem policie poslední čtyři squattery z věže sundala, tři z nich museli být převezeni s lehkými zraněními do nemocnice. V poutech skončilo 10 lidí, na dvůr během zákroku policie nikoho nepustila. Majitel nemovitosti Oldřich Vaníček podal na squattery v úterý trestní oznámení. V pondělí do budovy poslal dělníky, kteří začali dům vyklízet a mají zahájit stavební práce. Squatterům dal čas na opuštění objektu do dneška.

„Podle našich informací by mělo nemovitost neoprávněně bez souhlasu majitele obývat 50 až 70 osob. Proto jsme od rána na místě a situaci se snažíme prioritně řešit s policisty z antikonfliktního týmu. Přítomni jsou samozřejmě i policisté speciální pořádkové jednotky,“ řekl ráno ČT policejní mluvčí Tomáš Hulan. Jedna ze squatterek uvedla, že na dvoře usedlosti byla zhruba stovka těžkooděnců a vodní dělo.

Majitel budovy Oldřich Vaníček v telefonickém rozhovoru ze zahraničí ČTK řekl, že se situaci snažil řešit smírem, nabízel dokonce obyvatelům odvoz věcí a náhradní ubytování, ale bez úspěchu. Čas na vyklizení usedlosti dal squatterům do středy, někteří ale odejít odmítli. „Měl by na nás nejprve podat žalobu na vyklizení,“ uvedla v pondělí squatterka Ema. Podle ní bez podané žaloby policie už jednou odmítla na Cibulce zasáhnout. „Je to pro mě velice nepříjemná situace, pevně jsem věřil v dohodu. V úterý se ale do budovy nahrnulo dalších 50 lidí,“ odůvodnil Vaníček podání trestního oznámení.

Pražští politici budou žádat detaily k zásahu

Pražští politici budou k zásahu policie žádat podrobnosti. Podle náměstka Matěje Stropnického (Trojkoalice/SZ) má spor řešit soud, ne policie. Navíc podle něj panují pochybnosti ohledně přiměřenosti zásahu. Vyzval proto policii, aby zveřejnila záznam z akce. Záchranáři podle něj převezli do nemocnice tři zraněné squattery. Praha 5 chce podle místostarosty Prahy 5 Lukáše Budína jmenovat speciální komisi, která by měla řešit budoucnost usedlosti. „Samozřejmě bude záležet na vlastníkovi, zda to bude chtít. My jsme připraveni s tím pomoci a záleží nám na tom, aby Cibulka nespadla a byla opravena,“ dodal. Radnice podle Budína bude od policie také chtít vědět podrobnosti k zásahu včetně toho, na kolik akce vyšla.

Usedlost Cibulka je od roku 1958 kulturní památkou a majitel musí zajistit, aby se stav budov nezhoršoval. Zdi jsou ale rozbořené, střecha propadlá a omítky opadané. Vaníček teď tvrdí, že chce Cibulku opravit. Squatteři ale chtěli zůstat v areálu i po dobu rekonstrukce. „Chceme zahájit stavební práce. Jejich (squatterů) představa je nesmyslná, to si žádná firma nevezme na zodpovědnost… Chtějí na rekonstrukci prý dohlížet, ale to mohou i zvenčí,“ poznamenal majitel. V usedlosti chce prý vybudovat „kvalitní zařízení pro seniory“. Na přestavbě je ochoten spolupracovat s radnicí i magistrátem.

Squatteři se nastěhovali do Cibulky před osmi lety a v objektu se souhlasem majitele pořádali kulturní projekty. V listopadu 2008 zde ale propukl fyzický konflikt mezi obyvateli domu a policií, která objekt prohledávala při pátrání po pachateli loupežného přepadení. Byli přitom zraněni tři policisté a čtyři squatteři byli obviněni z útoku na veřejného činitele. Majitel usedlosti se pak od squatterů odvrátil.

Squatteři znovu objekt obsadili v roce 2012, policie je ale opět vystěhovala. Po dalších jednáních uzavřeli aktivisté s majitelem Cibulky smlouvu, za jakých podmínek zde mohou zůstat. Jedna obyvatelka squattu popsala, že pomáhali vykonávat dílčí práce, které nařizuje Národní památkový ústav. Ke konci letošního března ale Vaníček smlouvu squatterům vypověděl. „Co se mi velmi nelíbilo, že nebyly dodržovány podmínky, že tady má být maximálně deset lidí - a jsou tady bez souhlasu pořádány party padesáti, šedesáti lidí,“ řekl majitel už dříve České televizi. Reakci squatterů si můžete přečít zde.

Vaníček má teď v plánu budovy zrekonstruovat. Pokud získá všechna potřebná povolení, mohla by jednou středověká usedlost vypadat jako na modelu, který už má majitel k dispozici.

Policie naposledy zasahovala proti squatterům na pražském Žižkově, kde aktivisté nelegálně obsadili vybydlenou budovu někdejší polikliniky. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se poté setkal s lidmi z iniciativy Klinika a se zástupci policie. Po schůzce slíbil, že vytvoří pracovní skupinu, která se bude problematikou squattingu zabývat. Podle Chovance by se mělo posoudit především to, zda by nemělo zásahu policie předcházet standardní správní řízení. „Praha a ostatní města by chtěla, aby tady nebyla chátrající torza, na druhou stranu nelze tolerovat, aby tam mohl kdokoliv vstoupit a objekt obsadit,“ dodal.

Historie usedlosti Cibulka

Usedlost Cibulka (původně množné číslo, tedy na Cibulkách) se nachází v Praze 5, v části zvané Košíře. Svou nynější podobu empírového zámečku získala v první třetině 19. století. Celý komplex je tvořen hlavní budovou, hospodářskými budovami a stájemi. V přilehlém, romanticky upraveném areálu se nachází řada cenných děl od významných pražských umělců počátku 19. století.

Cibulka mají velmi bohatou historii, která se datuje již od 14. století. Významným přelomem se stal rok 1817, kdy se novým majitelem stal poslední pasovský kníže-biskup Leopold Leonhard Raymund Reichsgraf Joseph Thun-Hohenstein, který se rozhodl pro radikální přestavbu celého areálu. Po jeho smrti však Cibulka vyhořela, postupně začala chátrat a upadla v zapomnění.

Komplex budov usedlosti je v soukromých rukou. Praha 5 vlastní pouze přilehlý areál, který začala v minulých letech revitalizovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 10 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 20 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 20 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 20 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
včera v 16:19

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled