Odstřelovači ze speciálních policejních zásahovek, kteří mají na Zlínsku odlovit divoká prasata nakažená africkým morem, uspěli už během prvního zásahu; v noci na úterý odstřelili dva divočáky.
„Obě prasata byla ulovena v takzvané vysoce rizikové oblasti uvnitř ohradníků. Prvním uloveným kusem bylo sele střelené okolo 22:00 v honitbě Lužkovice-Příluky, ve druhém případě šlo o dospělého jedince, který byl uloven asi v 01:00 v honitbě Lukov-Vlčková,“ uvedl Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy (SVS).
Do odstřelu divočáků se zapojilo šestnáct policistů a jejich zásah při snižování počtů černé zvěře na Zlínsku potrvá do konce ledna. Jejich angažmá schválila vláda minulý měsíc a cílem je snížit v oblasti počty divočáků. Zvěř totiž trpí africkým morem, který sice není nebezpečný pro člověka, ale ohrožuje prasečí chovy. A veterináři chtějí snížit počty divočáků v oblasti nákazy dřív, než za měsíc začne říje.
Noční lovy
Policejní zásahy jsou naplánované zejména na noc; střelci mají k dispozici odstřelovací pušky doplněné o noktovizory pro noční vidění a termovizi. Jsou schopni zasáhnout zvíře na vzdálenost 150 až 200 metrů. Při střelbě mají pokyn mířit na hlavu, případně na takzvanou komoru, aby divoké prase padlo na místě a neroznášelo případnou nákazu do okolí.
Odklízení zastřelených divočáků mají na starosti veterináři ve spolupráci s myslivci a hasiči. Do vysoce rizikové oblasti nákazy, kde myslivci dosud odlovili necelých devět set divokých prasat, stále platí zákaz vstupu. S africkým morem se region potýká už od června.
- Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
- Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
- Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
- Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.
