Po stopách pražských proluk – luxusních lokalit bez využití

Praha – Většina obyvatel hlavního města je ve všedním shonu zřejmě přehlédne, těm pozornějším ale jejich výskyt přijde minimálně zvláštní. V hustě zastavěném centru Prahy přitom nejsou ojedinělé – tzv. luxusní proluky, tedy prázdná místa v řadě domů, mezery s průhledy, kde nestojí domy i desítky let. Přitom jde často o lukrativní místa, kde by jakákoliv nemovitost majiteli vydělala značné peníze. Některá místa pouze čekají na novou výstavbu, jiná zatím slouží spíše odstaveným automobilům a rostoucí vegetaci. Mnoho z těchto proluk však má za sebou zajímavé příběhy.

Jeden z nejčerstvějších a také nejzajímavějších příběhů se začal tvořit kolem dlouho plánované výstavby multifunkčního centra na prostranství u stranice Národní třída. Velkému prostranství kolem Spálené ulice, obchodního domu Tesco či správní budovy magistrátu dlouho vévodil nevysoký vestibul metra, po dlouhém jednání ale investor dostal zelenou pro výstavbu kancelářského a obchodního centra.

Památkáři dlouho proti stavbě protestovali – v roce 2009 totiž na místě odkryli hodnotnou gotickou zástavbu. Souboj ale nakonec skončil kompromisem. „Zbytky gotických sklepů na rohu Purkyňovy a Spálené ulice jsou v tuto chvíli v podstatě kompletně zlikvidovány, ale z naší strany profesionálně zdokumentovány. Sklepy, které jsou blíž k obchodnímu domu Tesco, ale zůstanou dle dohody zachovány,“ říká Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu. Za dva roky tak na někdejší mnohaleté proluce bude stát moderní prosklené administrativní centrum.

Plánovaná přestavba se týkala i mezery v zástavbě nedaleké ulice Na Perštýně. Už za první republiky odtud zmizel dům kvůli plánu rozšířit ulici, od té doby se ale s místem nic neděje. „Tato proluka vznikla následkem regulace v půdorysu Starého Města, nepochybně ta situace tehdy byla malebnější, než je dneska,“ dodává Ševců. Nyní zde soukromý investor plánuje postavit hotel s moderní fasádou.

Další proluku lze nalézt také u Národní třídy, tentokrát přímo na křížení s Mikulandskou. Tamní provizorní staveniště si ještě předtím, než se zde usídlily bagry, vysloužilo označení „nejdražší parkoviště na světě“. I zde má vyrůst honosné zázemí pro zahraniční turisty. „Projekt, který tam vzniká, mě trochu zlobí, protože si myslím, že přesto, že by tam měla být moderní architektura, tak projekt není pokorný vůči tomu okolí,“ namítá památkář Karel Ksandr.

  • Současný stav na prostranství ulic Národní a Mikulandské zdroj: ČT24
  • Prázdné místo v zástavbě ulice Palackého zdroj: ČT24

Praha 1 má ale další holé pozemky - například v Palackého ulici jen pár metrů od Václavského náměstí nebo v ulici Na Poříčí. Své stavební parcely bez staveb mají třeba v Karlíně. Tam spadly po povodních čtyři domy a zatímco staré továrny investoři bourají nebo přestavují neobyčejně rychle, čtyři popovodňové proluky zahálejí i deset let poté, co buldozery odtlačily sutiny. „Investor podle mých informací poměrně dlouho zpracovával projekt, protože chtěl zhotovit fasádu, která dobře zapadne do karlínských ulic. Fasáda podle jeho názoru bude dobrá, stavební povolení má. Chystá se na výstavbu a vzniknout by zde mělo administrativní centrum s některými maloobchodními prostorami,“ nastínila mluvčí Prahy 8 Helena Šmídová.

Patrně dlouhou budoucnost má před sebou naopak prostranství na Žižkově mezi Roháčovou a Koněvovou ulicí. Na první pohled připomíná náměstí nebo ohromné parkoviště s nepříliš zpevněnou plochou. Jde o výsledek propojení komunistické asanace s novodobým tržním chováním zdejší radnice. Ta totiž odprodala velký pozemek Univerzitě Jana Amose Komenského. Zamýšlený kampus je ale zatím v nedohlednu.

Žižkov má ale další lukrativní volné pozemky uprostřed zástavby. Hned vedle už zmíněné proluky chybí další domy a totéž je na rohu ulic Husitské a Pod Vítkovem. Už dlouho se mluví o využití vinohradského prostoru za Národním domem, dosud zde totiž vévodí větrací šachta metra. Starostka Prahy 2 Jana Černochová chce ale poněkud překvapivě ve svém obvodu ještě jednu až dvě proluky navíc. Vadí jí například budova Dopravního podniku v ulici Na Bojišti.  „Tam by byla krásná proluka. Stejně tak budova Skansky na Karlově náměstí není podle mě jedna z nejvzhlednějších, takže pokud by na těchto místech v budoucnu vznikly proluky, já bych to jenom uvítala,“ zmiňuje starostka.

Některým odborníkům se nelíbí ani objekt, který zaplnil jednu z nejstarších a nejslavnějších proluk ve městě - palác Myslbek. Zde chtěla za první republiky banka Union stavět reprezentativní budovu. Demolici tehdy podlehlo hned osm vzhledných domů. „Ten projekt se z nějakých důvodů nestačil zrealizovat, ve třicátých letech tady zůstalo volné staveniště, kde byl postupně vybudován pavilon spolku Myslbek, který byl používán pro výstavní účely. Tento pavilon zde přežíval až do konce 50. let,“ doplnil Ševců. Odtud tedy název místa - jediné proluky, která po celou dobu své existence měla jméno.

Nahrávám video
Luxusní proluky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitelé národních parků podpořili odvolaného šéfa toho krkonošského

Ředitelé národních parků podpořili ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR.
před 3 mminutami

V Otrokovicích hoří sklad, desítky lidí z okolí se evakuují

V areálu společnosti Toma v Otrokovicích na Zlínsku hoří zastřešený venkovní sklad společnosti Remaq, která se zabývá recyklací plastů. Požár likvidují desítky hasičů, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Vyhlášený je třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Mluvčí nemá informace o zraněních. Požár doprovází hustý dým, hasiči doporučují nevětrat lidem v okolí i v nedalekém Tlumačově, jehož směrem fouká vítr.
před 1 hhodinou

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 6 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00
Načítání...