Plzeň – Majestátní budova hlavního nádraží patří k nejpozoruhodnějším stavbám, na nichž spočívají zraky tisíců turistů přijíždějících vlakem z Bavorska do Čech. Kdo z nich v Plzni vystoupí, už nespatří zanedbaný interiér a děravé zdi, nýbrž obnovenou barevnou výzdobu hodnou jednoho z nejstarších nádraží v zemi. Přesto některé nepřístupné části nádraží zůstávají zanedbané. České dráhy, kterým budova patří, na jejich rekonstrukci nemají peníze. Opravy veřejných prostor, které si v prosinci dokonce vyžádaly úplné zaplnění spodní haly dřevěným lešením, jsou však téměř u konce, zbývá už jenom vyměnit dlažbu.
Plzeňské nádraží už vypadá k světu
Štechova nádražní budova, která na počátku 20. století nahradila nevyhovující budovy tří železničních společností, jejichž dráhy se zde křížily, dnes rozhodně nevypadá jako po dokončení. Dráhy se rozhodly zachovat i novější výzdobu, která v novorenesanční budově vznikla v 50. letech během poválečné rekonstrukce – například sochy hutníka a výhybkáře. „Sochy tady samozřejmě zůstanou. Patří k historii této budovy i průmyslové historii Plzně,“ zdůraznila mluvčí ČD Radka Pistoriusová. Naproti tomu skoby, kde podle pamětníků dříve visely portréty československých politických představitelů, zůstanou nevyužité.
Rekonstrukce budovy plzeňského nádraží trvala téměř rok, do života cestujících zasáhli dělníci zejména od prosince, kdy zaplnili spodní halu lešením. „Byly to obrovské nepříjemnosti. Kopule je vysoká kolem 30 metrů, hala byla celá zaplněná lešením,“ popsal přednosta stanice Milan Zach.
Postavit mohutné lešení však bylo nutné. Práce na nádraží totiž bylo takřka jako na kostele. „Nejnáročnější bylo zlikvidovat necitlivě umístěné inženýrské sítě – to znamená různé kabeláže,“ uvedl dozorce stavby Michal Polcar.
GALERIE
Výzdoba plzeňské nádražní haly
Lidé procházející obnovenou staniční budovou jsou s výsledkem opravy veřejných prostor spokojeni. Někteří si najdou čas k poznání uměleckých ozdob, kterých si dosud ve špíně stěží všimli. „Je to skvělá architektura, která se rovná například architektuře plzeňského divadla,“ upozornila Ludmila Drncalová z Národního památkového ústavu.
Po výměně dlažby za novou – ovšem repliku té původní – bude rekonstrukce plzeňské nádražní budovy hotova. Mělo by se tak stát v květnu. Práce na nádraží však budou pokračovat. Správa železniční dopravní cesty navázala na České dráhy rekonstrukcí své části stanice – kolejí a nástupišť. Navíc plánuje vytvořit prodloužení podchodů pod kolejemi, které by měly v budoucnu vést až do Šumavské a Železniční ulice.
Budova plzeňského hlavního nádraží vznikla v roce 1907 podle návrhu Rudolfa Štecha. Ten se při stavbě zadlužil a o rok později kvůli dluhům zastřelil. Snadný osud nečekal ani samotné nádraží vzniklé na křižovatce tří původně soukromých tratí – České západní dráhy z Prahy přes Domažlice do Brodu nad Lesy (Furth im Wald), Dráhy císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice do Chebu a Plzeňsko-březenská dráha z Mostu přes Žatec do Klatov a Železné Rudy. Významné nádraží bylo takřka zničeno při bombardování během druhé světové války, poválečný režim ho však zrekonstruoval takřka do původní podoby. K tomu však přidal nový název, a tak se z hlavního nádraží stalo Gottwaldovo nádraží. Ani jméno patriarchy československého stalinismu však nepomohlo stanici k lepší údržbě, což se nezměnilo ani po pádu komunismu. V posledních letech byla stanice nechvalně proslulým rejdištěm bezdomovců.
2 minuty
Reportáž Miroslavy Vildové