Pardubický kraj přehodnocuje své plány na stavbu přístaviště na Labi. V dohledné době totiž nebude mít význam vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud zrušil výjimky, které měly umožnit stavbu plavebního kanálu u Přelouče. Bez něj ale Labe do Pardubic splavné nebude.
Plavební kanál u Pardubic nebude, kraj může na přístav zapomenout
Soud uznal námitky ekologických sdružení proti přeloučskému plavebnímu kanálu a přiznal ochranu lokalitě Slavíkových ostrovů, kde žijí vzácné druhy motýlů. Pro Pardubický kraj to znamená, že musí změnit své plány, které počítaly s tím, že do krajského města začnou čile připlouvat lodě.
Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země očekává, že se projekt zcela zastaví. „Výrok je důležitý především proto, že uznal hlavní argument, že varianty nebyly posouzeny správně,“ upozornil. Příprava stavby tak patrně bude muset začít od úplného začátku.
Hejtmanství přitom již začalo připravovat stavbu přístaviště v Pardubicích. Jeho stavba ale nyní ztratila důvod. Podle náměstka hejtmana pro dopravu Jaromíra Duška (SPO) kraj bez plavebního kanálu nemůže „dále hovořit o logistickém centru, o přístavu, o případném dalším splavnění“.
Rozčarování z výsledku soudního sporu neskrývá ale ani starostka Přelouče Irena Burešová (ODS). Upozornila, že kraj není jediný, kdo s plavebním kanálem počítal. „Stát se zavázal již v přístupových dohodách k Evropské unii k výstavbě a podpoře dopravních vodních cest na Labi,“ řekla.
- Překonání nesplavného úseku Labe mezi koncem vzdutí jezu Týnec nad Labem a zdrží jezu Přelouč. Rozdíl hladin v tomto úseku činí 8,4 m. Nesplavnost je dána proudným úsekem Labe s velkým podélným sklonem tzv. „Labskými Hrčáky“ a vzdutím jezu Přelouč.
- Stávající jez s plavební komorou a vodní elektrárnou byl dokončen v roce 1927. Nové řešení stupně Přelouč počítá s vybudováním plavebního kanálu v délce cca 3150 m, na kterém bude nová plavební komora. Bezprostředně za odbočením kanálu z řeky začíná dolní rejda plavební komory. Vlastní plavební komora rozměrů 115×12,5×4 m se spádem až 8,4 m bude patřit mezi nejvyšší plavební komory v ČR.
- V horní vodě pokračuje dlouhý plavební kanál, který musí křížit stávající silnice, a to zejména silnici II. třídy Přelouč – Břehy. Navíc současný most vedený přes jez šířkově nevyhovuje pro silniční dopravu. Z těchto důvodů zde bude vybudován zcela nový komplex přemostění s novým mostem přes Labe a přes plavební kanál, který naváže na již provozovaný most přes železniční koridor.
- Zdroj: Web Ředitelství vodních cest
Splavnění Labe do Pardubic je také jednou z podmínek vzniku navazujících kanálů, které mají být součástí vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Téma, které po svém nástupu do funkce oprášil prezident Miloš Zeman, se sice pravidelně vrací na vládu, v současnosti ministerstvo dopravy připravuje zadání studie proveditelnosti. Bez toho, aby mohly lodě doplout po Labi do Pardubic, ale průplav, který má ve městě začínat, sotva vznikne.
Namísto začátku nového kanálu a velkého přístavu tak na Labi v Pardubicích zůstává pouze nástupní molo, u kterého kotví výletní loď Arnošt.